Úřední hodiny a ceník

 

Výdej povolenek pro rok 2021

 

Dále už jen po telefonické domluvě!

 

Tel: + 420 737 913 040

Kozel Aleš

Počasí

Počasí Odry - Slunečno.cz

Stav vody

Mapa povodi

 

Facebook


Místní organizace Vítkov  

Naše místní skupina spadá pod Místní organizaci Vítkov. Která obhospodařuje naše revíry.

Naše revíry

Naše místní skupina spadá pod Místní organizaci Vítkov. Která obhospodařuje naše revíry.

Petrův zdar! – Jeho význam

Pozdrav Petrův zdar je stejným poznávacím znamením rybářů jako Zdař bůh pro horníky.

Odry

Odry a Naše Místní Skupina

Město Odry (něm. Odrau), leží po obou stranách moravsko-slezské hranice, se nachází v okrese Nový Jičín, kraj Moravskoslezský. Přesněji město Odry leží v jižní části Oderských vrchů, v Oderské kotlině v Nízkém Jeseníku, které přechází do Moravské brány. Město se rozkládá na obou stranách řeky Odry. Do řeky přitékají v okolí města, se vlévají zleva potok Vítovka a Zlatý potok a zprava Mlýnský a Stodolní potok.   Z řeky odtéká, 6 km dlouhý, mlýnský náhon, který dříve zásobil energií vodní mlýn na obilí a teď zásobuje vodou pět rybníků (Trněný, Travný, Emauzský, Vraženský a Cíp).

Sousední vesnice jsou Vítovka na severu, Tošovice a Hvězdová Jestřabí na severovýchodě, Pohoř na východě, Mankovice na jihovýchodě, Emauzy (Vražné) a Vražné na jihu, Veselí na jihozápadě, Dvořisko a Dobešov na západě a na severozápadě Loučky.

Název města Oder se v celé historii častokrát měnil.
Tvar Odry (v němčině Odrau) se začíná používat od začátku 17. století. Který se dochoval do dnes.

Ke dni 1. ledna 2012 zde žilo 7 423 obyvatel.

 

Kdo jsme:

Místní skupina byla založena po několika besedách v roce 1946 v měsíci Září v hostinci u Cabáka Cyrila.

Do našeho revíru spadá Odra 7 a Emauzy 1A.

V naši skupině máme cca 300 členů.

 

Jak to vše začalo aneb trocha historie

 

Po osvobození Československa Rudou armádou v Květnu 1945 přišla do pohraničí větší část nového obyvatelstva hospodařit na vysídlené oblasti. I zde do Oder. Půvabného městečka na úpatí Beskydských vrchů Moravské Brány. Celou touhle půvabnou krajinou protéká řeka Odra. Řeka byla v této době velmi zarybněná pstruhy. Mnozí rybáři již ve svém původním bydlišti byli velmi aktivní ve sportovním rybaření. Aby se rybáři mezi sebou více seznámili. Byl založen po několika besedách v roce 1946 Rybářský spolek v měsíci Září v hostinci u Cabáka Cyrila.

První zakládající členové byli Havel František Ředitel školy v Mankovicích, Filipík Miroslav, Bratrych Josef, Šátrán Oldřich, Heler J. vedoucí závodu Optimit. V počtu 24 členů, první předseda Havel František, jednatel Rudolf Šimek, Hospodář Galíšek.

ČLENOVÉ VÝBORU Balinec Odřich, Hroch Karel, Filipík Miroslav, Šatrán Jar. V roce 1947 bylo pak obhospodařováno povodí řeky Odry od pramene až k Mankovickému železničnímu mostu. Zároveň všechny přítoky: Červenka, Suchá Něčín, Vraženský potok včetně svých vlásečnic. Odra byla jen revír pstruhový a ostatní přítoky chovné. V roce 1955-1957 byly zahájeny přípravy k jednání o využití rybníků v Emauzích. I zde mnozí členové obětovali mnoho času při jeho upravení a přivedení do provozu. Toto období bylo pro členy pracovní skupiny Odry velmi pěkné a bohaté. Byl to revír lovný na kapry, i když s omezeným počtem docházek, jen sobota a neděle.

Zde se odbývalo mnoho legračních akcí, včetně pasování na rybáře mnoha nových členů, ba dokonce jsme zde uspořádali i závody, účastnilo se 130 rybářů a bylo jim připraveno pěkné občerstvení, včetně opékaných makrel. Přichází nám nové jméno do řad naších obětavých účastníků
i co do účasti ve výkonu místní organizace Vítkov. Jsou to Bazala, Barbořík, Kolomazník vedoucí mládeže, Zajonc Ladislav starší, Klezla Eduard, Baler Ladislav, tehdejší hospodář, Elkner Milan a další. Dochází i k nedostatků v práci M.O. ve Vítkově, které mají i špatný dopad jak pro funkcionáře samotné tak i ve funkcích naší pracovní skupině. Dochází k období, které zde vedl Karel Zahradník s členy: Baler Ladislav, Klezla Eduard, Bazala Antonín, Zajonc Ladislav, Pospíšil František, Pospíšil Svatopluk, Selivanov, Boháč Bohumil, Barša Vlastimil…

Z jejich řad dochází k doplnění výboru M.O. Vítkov. Bazala Antonín, Barbořík Eduard, Barša Vlastimil. V roce 1947 Bratrich, Šatrán upravili dva malé rybníčky na mlýnském náhonu u kluziště v Odrách a další
v lese směrem na Dobešov. I zde se pěstoval odchov. Na dva roky do roku 1749, pak byl i zabezpečen provoz na rybníku v Jeseníků, který pak převzalo do své působnosti MO. Vítkov, členové s Jeseníků. Po neblahém a celkem nesprávném sloučením Vítkov – Odry – Budišov v roce 1951 do místní organizace! Přešla, pak členská základna Odry v počtu 106 členů do ČRS Vítkov a měla jen svou pracovní skupinu v Odrách. To už se zde v řadách členů objevují nová jména obětavých pracovníků Foltýn, Špurek, Šrámek, Žák Oldřich, Bazala, Remr, Karel Zahradník,Burget…

V uvedené pracovní skupině v Odrách dělal vedoucího František Špurek, zapisovatele Šimek zakládající člen i člen krajského výboru. Rok co rok přibývalo členů, a proto bylo nutné zajistit potřebné vyžití. Dochází zde k budování chovného rybníčku u Čurdova mlýna jako výtěrového, který byl dán do provozu během 2 roků. Veškerou zásluhu na těchto akcích měli Bazala, Zahradník, Pospíšil, Kunc, Pospíšil Svatopluk, Žák Oldřich, Šrámek, Selivanov.

Zároveň byla odkoupená chata Orlí hnízdo od firmy migstav Brno. Nemalá pozornost je zde už věnována mládeži, které se ujali Zajonc starší  a Kolomazník. Po oboustranné dohodě dochází k nauce i praktické výuce s domem pionýrů v Odrách. Dochází i k pilné brigádnické činnosti, ať už na vlastních lokalitách ale i na chatě Moravici a akcích z MO. Vítkov řeší údajné nevhodné chování Karla Zahradníka ve výboru. Do čela MS. nastupuje Barbořík Eduard. V místní skupině pak dochází k nepatrnému doplnění výboru o Žida Jaroslava, Elkenra Milana, Bergeta Eduarda.

Až do roku 1976 je zde opět klid, který naruší vypouštění rybníku Emauzy pro opravu hráze a požeráku. Místní skupina po dohodě převezla s lovené ryby do nádrže Kletná. Po dobu 3 let měli naší členové opět možnost mimo Odry- Kružberské přehrady lovit oblíbenou rybu i na této nádrži.

Vypouští se nádrž Kletná pro opravy a po dohodě s městským národním výborem Odry dochází k bezplatnému používaní vodní nádrže Vítovka. Tam byla osádka převezena. Tato nádrž se stala součástí revíru Odra 7 a slouží do dnes. Postupně dochází ve spolupráci s MO. Vítkov ke zlepšení hospodaření a to jak chovem pstruha na Suché- Něčín. Výsadba do revíru Odra 8 až Odra 7.

Uvedený revír Odra 7 je však vlivem přítoku různých závadných vod často neblaze postižen a ani mnoho finančních postihů zatím situaci nezlepšili. Na výtěrovém rybníčku Vražné se zkouší výtěr štik, kapra, v posledních 5 letech se patřičný efekt nedostavil. Probíhá nadále jednání o zprovoznění rybníku Emauzy. Za uplynulá létá je zde pochválit mnohé členy naší skupiny od zakládajících členů, kteří do dnes jsou radou nápomocní ale i ti kteří vykonávali mnohé funkce v minulosti. Někteří už nejsou mezi námi. Uvedené údaje jsou zhruba popisovány a získávány od účastníků, členů od roku 1946.

 


 

Rybářský spolek pro chov ryb – Fischzuchtverein

Kronika Böhm strana 264 – překlad

Rybářský spolek Odry a okolí byl založen 21. dubna 1900. Rybářský revír se tehdy rozkládal od mostu do Mankovic až ke splavu (dnes 4. splav). Pstruzi nesměli být prvé tři roky loveni. Během doby získal spolek pro chov ryb i rybářský revír Mankovice, poté přibyl revír Vražného a v posledních letech i Jeseníku nad Odrou a části břehu Odry proti proudu až do Klokočůvku.

V roce 1901 byl výbor zmocněn, vybudovat líheň pro pstruhy. Prostředky byly zajištěny dary, pokladní hotovosti a směnkami. Také bylo usneseno, upravit pstruží rybníček pro účely chovu ryb. Toto rozhodnutí bylo ale realizováno teprve v roce 1925. Rybí líheň postavil stavitel Hurnik za 600,- Korun. V roce 1902 se vylíhl poprvé pstruží potěr. V poslední době byla líheň pro zvýšení kapacity přebudována, takže v roce 1928 mohlo být vylíhnuto 50 000 ks rybího potěru.

Chovný rybářský spolek také zavedl pro oživení a zvýšení stavu ryb i druhy, které se zde dosud nevyskytovaly a sice: duhové pstruhy, siveny alpské, candáty, lososy, úhoře a další. V poslední době se provedl pokus naturalizovat zde kapry a líny.
Plánuje se i zavedení lipanů, dosud však nebylo možné obstarat chovný materiál.