Břehule říční  

Břehule říční

Břehule říční. Je malá hnědá vlaštovka, létající poněkud ploše a bezhlučně. Loví často nad vodou a od jiných vlaštovek ji lehce rozeznáme. Samec i samice jsou na horní straně těla hnědí, na spodní bílí.

Břehule říční

Bukač velký

Bukač velký

Bukač velký. Je pták velký asi jako bažant obecný. Má zavalité tělo s krátkýma nohama a silným krkem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Žije velmi skrytě v rákosinách, o jeho přítomnosti se mnohdy dozvíme pouze po hlase.

Bukač velký

 

Čáp bílý

Čáp bílý

Čáp bílý. Je velký, s dlouhým krkem a dlouhýma nohama. Délka těla je 95-110 cm a rozpětí křídel 180-218 cm, samec je o něco větší než samice. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,3–4,4 kg. Ve zbarvení převažuje bílá barva, letky jsou černé, zobák a nohy červené.

Čáp bílý

 


  Čáp černý

Čáp černýČáp černý. (Ciconia nigra) je zástupcem čeledi čápovitých (Ciconiidae). Je to velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Mezi samcem a samicí téměř není rozdíl, mláďata jsou matově hnědá s šedozeleným zobákem.

Čáp černý

Čejka chocholatá

Čejka chocholatáČejka chocholatá. Je zavalitý pták velikosti holuba, o délce těla 28–31 cm, rozpětí křídel 82–87 cm a hmotnosti 128–330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními.

Čejka chocholatá

 

Čírka obecná

Čírka obecná

Čírka obecná. Nejmenší z evropských plovavých kachen, dlouhá asi 37 cm a o rozpětí asi 60 cm. Váží asi 300 g. Kačeři mají od října do května svatební šat, který je z dálky nenápadný, z blízka je však pestrý: spodní ocasní pera jsou žlutá, hlavu zdobí po stranách tmavě zelený světle orámovaný ovál.

Čírka obecná

 


  Husa velká

Husa velkáHusa velká. Je naší největší původní husou, dorůstá délky 75–100 cm, v rozpětí křídel měří 147–180 cm a váží 2,5–4 kg. Hmotnost u samců se přitom pohybuje mezi 3–5 kg, u samic pak mezi 2-3,5 kg.Má zavalité tělo, dlouhá silná brka a silný zobák.

Husa velká

Kachna divoká

Kachna divokáKachna divoká. Je naše největší plovavá kachna. Samec ve svatebním šatě je nezaměnitelný svou kovově lesklou hlavou s bílým páskem okolo krku. Tělo má hnědavě bílé a má modré, bíle orámované křídelní zrcátko. V prostém šatě se podobá samici a je celý hnědě skvrnitý.

Kachna divoká

 

Kormorán velký

Kormorán velkýKormorán velký. (Phalacrocorax carbo) je tažný pták z čeledi kormoránovitých. Plave na hladině, jeho dlouhý a na konci hákovitý zobák směřuje šikmo vzhůru. Taky se potápí a loví ryby. Plovací blána spojuje všechny čtyři prsty na noze.

Kormorán velký

 


  Labuť velká

Labuť velká

Labuť velká. Patří mezi největší ptáky v Česku. Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama, obloukovitě zahnutým štíhlým krkem a oranžovým zobákem s hrbolem na kořeni, který je u samce viditelně větší než u samice.

Labuť velká

Ledňáček říční

Ledňáček říční

Ledňáček říční. (Alcedo atthis) je průměrně 16,5 cm velký pták z čeledi ledňáčkovitých (Alcedinidae). Je velmi výrazně zbarvený s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem. Výrazným znakem je také jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák.

Ledňáček říční

 

Lyska černá

Lyska černá

Lyska černá. Má délku 38 cm. Staré ptáky nelze zaměnit díky bílému zobáku a čelnímu štítku. Samečkové váží až 600 g. Mladí ptáci až do podzimního pelichání nemají bílý čelní štítek a jsou na horní straně tmavě. na krku a hrudi světle popelavě šedí.

Lyska černá

 


  Polák velký

Polák velký

Polák Velký. Patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42 – 49 cm, váží 550 – 1300 g a v rozpětí křídel měří 67 – 75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu.

Polák velký

Potápka roháč

Potápka roháč

Potápka roháč. (Podiceps cristatus) je středně velký vodní pták z řádu potápek a největší zástupce tohoto řádu v Evropě. Vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule, a je tak jednou z nejrozšířenějších potápek světa.

Potápka roháč

 

Racek chechtavý

Racek chechtavý

Racek chechtavý. (Chroicocephalus ridibundus) je nejběžnější evropský zástupce čeledi rackovitých. Je typickým obyvatelem mořských i vnitrozemských pobřeží v západní, severní, střední i jižní Evropě a na velkém území Asie.

Racek chechtavý

 


  Rákosník obecný

Rákosník obecný

Rákosník obecný. Má vrch hlavy, lopatky a hřbet narezavěle hnědé, kostřec rezavější, i svrchní krovky ocasní jsou zbarveny živěji než hřbet (rozdíl od rákosníka zpěvného A. palustris). Rýdovací pera šedohnědá, krajní tři mají šedé lemy.

Rákosník obecný

Skorec vodní

Skorec vodní

Skorec vodní. Je nápadný svým krátkým, nahoru zvednutým ocáskem, kterým často trochu poškubává. Barva jeho peří je většinou sametově černá (na severu a velké části Francie), nebo hnědavá na hlavě a rezavě hnědá pod bílým podbradkem (Británie, Irsko a střední Evropa).

Skorec vodní

 

Volavka popelavá

Volavka popelavá

Volavka popelavá. Je velký, silně stavěný pták. Dorůstá 84–102 cm, v rozpětí křídel měří 155–175 cm a dosahuje hmotnosti mezi 1–2 kg. Jejím nejnápadnějším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé končetiny, které ji umožňují pohybovat se i ve větších hloubkách.

Volavka popelavá

 


Atlasy, encyklopedie, rady a návody