Čáp černý

Zranitelný druh.

 

latinsky: Ciconia nigra

řád: brodiví
čeleď: čápovití
potrava: ryby, kobylky, žáby, myši
doba rozmnožování: duben – srpen

běžná velikost: 90 – 105 cm, rozpětí křídel měří 173 – 205 cm, hmotnost 2,4 – 3,2 Kg

Čáp černý. (Ciconia nigra) je zástupcem čeledi čápovitých (Ciconiidae). Je to velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Mezi samcem a samicí téměř není rozdíl, mláďata jsou matově hnědá s šedozeleným zobákem. Dožívá se věku přes 15 let.

Tento plachý, vzácnější obyvatel horských lesů, pahorkatin a lužních lesů žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá schováno v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách. Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny.

Živí se převážně rybami a dalšími drobnými živočichy, které loví hlavně v menších vodních tocích. Snáší obvykle 3–5 vajec, ze kterých se po měsíci líhnou mláďata s bílým prachovým peřím.

Fotky na: google.com

Rozšíření

Mírnější oblasti Eurasie od Beneluxu a Francie po Dálný východ. Dále se vyskytuje na části Pyrenejského poloostrova a počátkem 20. století vznikla patrně ze zimujících ptáků izolovaná hnízdní populace v jižní Africe. Současné stavy v Evropě jsou považovány za stabilní, cca 7800 párů. Tažný druh zimující v Africe na jih od Sahary a v jižní Asii.
Z ČR je z 19. století jen několik neurčitých zpráv o hnízdění.

První pravidelnou hnízdní oblastí se od 30. let minulého století stalo okolí Moravy a Dyje pod Lanžhotem, odkud se postupně šířil dál. V Čechách bylo hnízdění poprvé prokázáno v r. 1952 u Trutnova. V letech 1973-77 u nás hnízdilo 100-150 párů, v letech 1985-89 200-300 párů a v současnosti hnízdí v lesnatých oblastech na téměř celém území 300-400 párů. Hnízdí od lužních lesů v nížinách až téměř po horní hranici lesa – nejvýše na Šumavě v 1050 m.n.m.

Způsob života

Čáp černý hnízdí od střední Evropy až daleko na východ, mimoto žije ostrůvkovitě ve Španělsku. Zde je pozůstatkem svého kdysi daleko na západ zasahujícího areálu rozšíření. Hnízdí dále na některých místech střední a jižní Afriky, kde se snad kdysi zabydleli někteří zimní hosté. Vyhledává rozlehlé staré listnaté i jehličnaté lesy, uprostřed nichž jsou na ryby bohaté potoky, řeky a rybníky a vlhké až zamokřené louky. Na jihu areálu hnízdí i ve skalnatých bezlesých oblastech.

Většinou ustoupil do opuštěných oblastí, v Zakavkazsku si ale zvykl na lidi a loví i ve vesnickém rybníce či lučním potoce, zatímco v okolí pracují na polích lidé. Zde hnízdí i na okrajích a dokonce i uprostřed vesnice. Čápi černí jsou tažní ptáci přezimující v tropech. Západní populace táhne do Afriky, východní do Indie a ptáci z Dalekého východu do Číny. Tam, kde žijí vedle čápa bílého, navracejí se ze zimovišť asi o 2 týdny později než on. Odtahují většinou v září. Za tahu přelétávají někteří Středozemní moře a tisíce Bospor. Táhnou za dne v malých skupinách. S oblibou krouží ve vzestupných vzdušných proudech do obrovských výšek a pak pokračují v tahu. Nepřipojují se k táhnoucím čápům bílým, spíše k velkým dravcům, kteří mají stejné tahové cesty.

Rozmnožování

Čápi černí hnízdí jednotlivě a staví hnízdo vysoko či nízko na starých stromech, často každému na očích ve vrcholu suchého stromu. Nastavují také stará hnízda dravců. V revíru mají často další hnízda, která využívají rok od roku. Během doby hnízda vyrůstají do obřích rozměrů. Na jihu se vyskytují hnízda ve skalách. Hnízdní kotlinka je někdy vystlána cáry papíru, jindy bramborovou natí a často mechem. Jeden z partnerů hnízdní materiál přináší, druhý staví. Páření se odbývá na hnízdě. Když je nakladeno první vejce, zůstává vždy jeden starý pták u hnízda. Čápi kladou 2 až 5 bělavých vajec dlouhých asi 64 mm, sedí na nich 30 dní nebo o něco déle. Při sezení se střídají oba rodiče, v noci ale sedí jen samice.

Mláďata mají šedobílé prachové peří a zpočátku citrónově žlutý, pak šedozelený zobák a olověné šedé nohy. Staří hlídají v prvních třech měsících mláďata a krmí je vždy po 3 až 5 hodinách, přičemž vyvrhují potravu z volete do hnízda. Asi za dva měsíce jsou mladí čápi schopní letu a sedají na okolní stromy. Ještě dva další týdny ale dostávají do hnízda potravu a používají je též na přenocování. Později vyletují s rodiči na jejich loviště. Jakmile se osamostatní, odtahují.

Potrava

Jeho potrava je téměř výlučně živočišná – hlavní podíl připadá na ryby, které jsou v ní zastoupeny více než u čápa bílého. Loví ale také žáby, mloky, vodní hmyz a hady, méně pak drobné savce a ptáky. Potravu hledá převážně v mělkých vodách – většinou v lesních potocích a horských bystřinách. Je ochoten za ní letět i dvacet kilometrů od hnízda.

 

Hlas Čápa černého


Čáp bílý     Ptáci     Čejka chocholatá