Ledňáček říční

Zranitelný druh.

 

latinsky: Alcedo atthis

řád: srostloprstí
čeleď: ledňáčkovití
potrava: drobné rybky
doba rozmnožování: květen – září

běžná velikost: 17 – 20 cm, rozpětí křídel měří 24 – 26 cm, hmotnost 0,35 – 0,56 Kg

Ledňáček říční. (Alcedo atthis) je průměrně 16,5 cm velký pták z čeledi ledňáčkovitých (Alcedinidae). Je velmi výrazně zbarvený s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem. Výrazným znakem je také jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák. Pro své krásné zbarvení je nazýván Létající drahokam.

Vyskytuje se u pomalu tekoucích čistých vod na velkém území Evropy, Asie a v severní Africe. Ve střední Evropě se přitom jedná o jediného zástupce své čeledi.

Ledňáček říční je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. Živí se především menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodou, ale v malé míře se v jeho potravě objevuje i vodní hmyz a obojživelníci. Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve strmých březích vod, v jedné snůšce přitom bývá 5 – 7 světlých vajec.

Fotky na: google.com

Rozšíření

Ledňáček říční se vyskytuje téměř v celé Evropě s výjimkou Islandu, severního cípu Britských ostrovů a Skandinávie. Značně zasahuje také na rozsáhlé území Asie, zejména pak do její západní, východní, jižní a jihovýchodní části. Izolovaně obývá také severní Afriku. Jeho globální areál rozšíření přitom zaujímá plochu velkou zhruba 24 900 000 km2.

Severské populace jsou většinou tažné, ptáci z jižních populací na svých hnízdištích setrvávají po celý rok. Tažní jedinci zimují zejména ve střední Evropě a Středomoří a někteří migrují až na vzdálený africký kontinent. Asijští ptáci pak zimují zejména v jihovýchodní Asii. Migruje především v noci a často i na dlouhé vzdálenosti, např. sibiřští ptáci musí ročně zdolat i více jak 3000 km.

Způsob života

Vyžaduje na hnízdišti klidné, čisté a na ryby bohaté vody s dostatkem míst, na nichž může sedět jako na čekané a svislou písečnou, sprašovou nebo rašelinnou stěnu, do níž si ptáci vyhrabávají hnízdní noru. Protože jsou ve střední Evropě na mnoha místech řeky silně znečištěny odpady či v důsledku jejich regulací mizí jak vhodné potravní biotopy i vhodné stěny pro hnízdění ledňáčků, jejich stavy neustále klesají. Středoevropští ledňáčci mimoto špatně snášejí zdejší často velmi chladné zimy. Kruté mrazy mohou stav ledňáčků v oblasti vyhubit z devíti desetin.

Protože se však ledňáčci za příhodných podmínek silně rozmnožují, mohou se během několika let ztráty nahradit, není-li ovšem narušeno jejich životní prostředí. Lidé bohužel ledňáčky pronásledují buď proto, že loví ryby, nebo pro jejich pestré peří. Musejí-li ptáci v důsledku dlouhotrvajících mrazů opustit svůj biotop a odtáhnout do mírnějších končin, dochází při jejich lovu k velkým ztrátám. Tak např. bylo na jednom jezeře ve Francii během kruté zimy 62/63 zastřeleno asi 6000 ledňáčků. Ledňáček říční je částečně tažný pták.

Rozmnožování

Protože se ryby vyskytují po celý rok, může ledňáček říční začít hnízdit velmi brzy, někdy už v dubnu. Doba pro hnízdění je vždy zvolena tak, aby po vylíhnutí mláďat byl ve vodě dostatek rybího potěru.Ledňáček nejraději obsazuje své loňské hnízdní dutiny. V případě, že to není možné, začne párek od-klovávat za třepotavého letu částečky země, později zem vyklovávají zobákem a vyhrabávají tak, aby hnízdící pták bez potíží viděl ven. Zpočátku leží 6 až 7 vajíček na vyhrabané zemi, časem se však vytvoří práškovitá podložka z rybích šupinek a kostiček, jež ptáci vyvrhují jako vývržky. Na vejcích sedí oba rodiče 18 až 21 dnů. Krmí mláďata zpočátku rybkami dlouhými asi jeden centimetr, později i rybkami až osmicentimetrovými. Mladí ledňáčci vyletují po 23 až 27 dnech. Zpočátku se ještě nedovedou vrhat za potravou do vody a rodiče je ještě nějaký čas musejí krmit. Jakmile se osamostatní, rozletí se. Nezřídka hnízdí staří ptáci ještě podruhé. Bylo dokonce už pozorováno i trojí hnízdění v roce.

Potrava

Živí se zejména menšími rybami do velikosti 12 cm, které v jeho potravě zaujímají 60 – 67 %. Nejčastěji jsou zde zastoupeny vranky, pstruzi, štiky,tloušti a jiní zástupci čeledi kaprovitých. Vyjma ryb požírá i obojživelníky, hmyz a korýše. Ledňáček ztrácí rychlým létáním hodně energie, denně proto musí spořádat takové množství potravy, které se vyrovná celým 60 % jeho celkové hmotnosti.

Na kořist většinou číhá vsedě na větvi visící obvykle 1 – 2 m nad vodou, v případě, že se v okolí žádné vhodné větve nenacházejí, vyhlíží ji i za třepotavého letu (takto se však stává pouze ve 3 % případů). Pokud kořist spatří, vrhá se rychlým střemhlavým letem pod vodní hladinu, uchopí ji do zobáku a poté se opět vrací zpět na svou pozorovatelnu. Pod vodou má oči otevřené, ale chráněné jemnou blankou, díky které nevidí a spoléhá se tak pouze na dotek.

Ulovenou potravu následně zabijí údery o větev a polyká ji hlavou napřed, aby se neporanil o rybí šupiny a ploutve. Při lovu se může potopit i jeden metr pod vodní hladinu, obvykle však nepřesahuje hloubku 25 cm. Úspěšnost lovu je velmi nízká, jen totiž přibližně každý desátý pokus je úspěšný.

Nestravitelných zbytků, jako jsou kosti, se několikrát denně zbavuje v podobě malých šedých vývržků.

 

Hlas Ledňáčka říčního


Labuť velká     Ptáci     Lyska černá