Skorec vodní

Běžný druh.

 

latinsky: Cinclus cinclus

řád: pěvci
čeleď: skorcovití
potrava: vodní hmyz
doba rozmnožování: březen – červen

běžná velikost: 17 – 20 cm, hmotnost 0,06 – 0,10 Kg

Skorec vodní. Je nápadný svým krátkým, nahoru zvednutým ocáskem, kterým často trochu poškubává. Barva jeho peří je většinou sametově černá (na severu a velké části Francie), nebo hnědavá na hlavě a rezavě hnědá pod bílým podbradkem (Británie, Irsko a střední Evropa). Samec i samice jsou stejní. Mladí ptáci jsou svrchu břidlicově šedí s černými lemy per, na spodu světlejší s příčným tmavým vlnkováním. Někdy mají náznak světlého podbradku.

Fotky na: google.com

Rozšíření

Potoky a rychle tekoucí řeky s chladnou vodou a štěrkovitým dnem, mají rádi skalnaté okolí a zalesněné břehy. Vzhledem k těmto nárokům se skorci nevyskytují v nížinách, jsou však zastoupeni v mnoha rasách daleko do Asie. Ve střední Evropě přišel skorec vodní o mnohá hnízdiště v důsledku regulací toků. Je odolný proti chladu a v horách a v severní Evropě se vyskytuje až nad horní lesní hranicí. Je-li v místě, kde žije, stále voda nezamrzlá, je skorec vodní stálým ptákem. Vklouzne do vody i děrami v ledu, jsou-li pod ním v důsledku padající vody vytvořeny vzduchové kapsy a dál loví v těchto „sklenících”. Na Sibiři vydrží v hnízdišti ještě při teplotě 40 stupňů Celsia. Jen když vody zcela zamrznou, musí odtáhnout.

Způsob života

Mezi pěvci má skorec vodní zcela zvláštní postavení v tom, že se dokonale sžil s vodou. Hnízdí podél mělkých vodních toků ve vrchovinách, často zalesněných, hlavně u rychlých potoků s vyčnívajícími kameny, na nichž sedává, méně v nížinách u řek s peřejemi. Hnízdo je téměř vždy blízko vody, často pod mosty, v zemních dutinách či mezi kořeny pod břehem, někdy např. pod jezy, je skryto tak, že ptáci k němu musí prolétnout vodní clonou. Má tvar uzavřené velké koule s postranním oválným vletovým otvorem.

Vnější část je hlavně z mechu, vnitřní ze stonků, listů a kořínků, výstelka je převážně ze suchého listí. Hnízdo používá několik let. Hnízdí od března do července 2x ročně. Na 4-6 čistě bílých vajíčkách sedí samice 15-17 dní. Mláďata krmí oba rodiče. Po vyvedení dovedou ihned plavat i pod vodou. Potrava se skládá hlavně z larev vodního hmyzu, korýšů a drobných měkkýšů. Loví je ve vodě. Na mělkých místech se brodí a potápí jen hlavu, na hlubších se ponoří celý. Počíná si při tom velmi obratně, ostrými drápky se přidržuje kamenů, pomáhá si křídly jako vesly a potravu sbírá zobákem nejen ze dna a různých štěrbin, ale i tak, že převrací a odhazuje stranou menší kamínky. Husté peří má vždy dobře promaštěné, proto se mu nepromáčí a zadržuje vzduch, takže pták pobíhající pod vodou je obalen stříbrnými vzduchovými bublinkami. Dovede plavat i na hladině.

Rozmnožování

Protože v potoce nevyhyne hmyz ani v zimě, může začít skorec vodní hnízdit už časně na jaře. Za slunných dnů je už během zimy možno slyšet jeho žvatlavou písničku připomínající zpěv střízlíka. V únoru začíná sameček se stavbou hnízda a projevuje se jako vlastník revíru. Když se k němu připojí samička, pokračují ve stavbě společně. Sameček přináší hnízdní materiál – mech na vnější stěnu hnízda a listy na stavbu vnitřku – samička hnízdo buduje. Značně velké kulovité hnízdo má postranní vchod. Ptáci je staví těsně nad vodou ve výklenku nebo v tmavém koutě, také mezi podemletými kořeny, ve skalních štěrbinách, pod podemletým břehem, pod mosty, často i pod vodopádem, takže ptáci musejí prolétat k hnízdu padající vodou. Na upravených potocích skorci obvykle už nenacházejí vhodné podmínky pro hnízdění. Můžeme jim pomoci, když zavěšujeme pod mosty do nejtemnějších míst polootevřené hnízdní budky.

Na 4 až 6 vejcích sedí jen samička. Hnízdění probíhá od března do června, na severu odchovají ptáci v roce jednu snůšku, na jihu dvě.

V době hnízdění se sameček zdržuje v blízkosti hnízda a často se ohlašuje zpěvem, zmlká však, když se vylíhnou mláďata. Sezení na vejcích trvá asi 16 dnů, mláďata zůstávají na hnízdě 19 až 25 dnů. Existují i případy, kdy jeden partner pečuje o mláďata a druhý sedí na další snůšce. Když mladí ptáci opustí hnízdo, jsou hned schopni létat a potápět se.

Potrava

Vodní hmyz. Skorec vodní je jediný pěvec, jejž můžeme označit za skutečného vodního ptáka. Má zvláště husté peří a výjimečně velkou kostřecovou žlázu. Nosní a ušní otvory jsou uzavíratelné, oči ploché jako potápěčské brýle, takže se hodí jak pro vidění nad hladinou, tak i pod vodou. Skorci pobíhají při lovu potravy často na dně potoka, pod vodou plavou pomocí křídel, obracejí na dně malé kameny a posunují větší. Jednotlivé ponory skorců sice trvají obvykle jen pár sekund, protože se však čilý pták pohybuje kolem vody od rána do večera, může celkem strávit pod vodou za den několik hodin.

Hlas Skorce vodního


Rákosník obecný     Ptáci     Volavka popelavá