Candát Východní

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: není

Není chráněn

 

latinsky: Sander volgensis
slovensky: Zubáč volžský
anglicky: Volga Pike perch, East european Pike perch
německy: Wolgazander, Steinschill

řád: Ostnoploutví
čeleď: Okounovití

potrava: dravec
délka života: 10 let
pohlavní dospělost: 3-5. rok
doba rozmnožování: duben-červen

běžná velikost: 20 až 30 cm
maximum: kolem 50 cm

Candát Východní. Menší druh okounovité dravé ryby velmi připomínající candáta obecného. Původní pouze v řekách dunajského povodí, u nás žije jen na jihovýchodní Moravě.

Fotky této ryby na google.com

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 11 – 14 tvrdých paprsků, druhá hřbetní 1 – 2 tvrdé a 19 – 24 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev obvykle 2 tvrdé a 8 – 11 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev obvykle 1 tvrdý a 13 – 17 měkkých paprsků a břišní ploutev jeden tvrdý a 5 měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 68 – 83 šupin, nad ní 9 – 13 a pod ní 16 – 20 řad šupin.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • protáhlé tělo, vpředu robustnější, zejména u starších jedinců
  • dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny
  • velká tlama prozrazující dravce, ale bez výrazných zubů
  • tmavé (šedé, šedomodré) pruhy na bocích
  • ploutve mají barvu podobnou barvě těla
  • oči jsou velmi výrazné a ve světle opalizují

Speciální znaky pro rozlišení od candáta východního:

  • nemá “psí”zuby
  • konec horní čelisti dosahuje pod oko ale ne za jeho zadní okraj
  • líce (mezi okem a skřelovou kostí) jsou bez šupin
  • pruhy jsou výraznější
  • úlovek připadá v úvahu jen na řekách jižního cípu Moravy

Candát východní je druhem, který na naše území zasahuje jen okrajově – setkáme se s ním pouze v některých řekách jižní Moravy.

Jeho skutečný areál rozšíření leží dále na východ. Relativně běžný je v nížinných oblastech Slovenska, v Maďarsku a vůbec v celém dolním úseku Dunajského povodí. Dále na východ zasahuje až do povodí řeky Ural a obývá tak většinu přítoků Černého a Kaspického moře.

V porovnání s candátem obecným se jedná o podstatně menšího dravce, jen ojediněle překračuje délku 50 cm a běžná velikost je daleko menší – jedná se o ryby dlouhá 20 – 35 cm. Je to tedy ryba spíše ve velikostní kategorii okouna a navíc štíhlejší. Od candáta obecného ho odlišuje několik dalších znaků – nemá pověstné psí zuby, tlama je menší, šupiny na hlavě najdeme i v blízkosti oka, tmavé pruhy jsou výzazněji vytvořeny a setkáme se s nimi i u starších jedinců.

U nás kdysi býval velmi vzácný nebo se v některých obdobích ani nevyskytoval, ale postupně se bez výraznějšího přispění člověka začal objevovat ve větším počtu. Hojněji vyskytuje až od začátku 90. let 20. století (literatura uvádí první oficiální nálezy z dolní Dyje v letech 1992 – 93) a není zákonem nijak chráněn, takže je v místě výskytu běžně loven sportovními rybáři. Jeho hospodářský význam je ale minimální.

Dále na východ, zejména v Rusku, je nebo přinejmenším byl průmyslově loven.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 20 až 30 cm
obvyklé maximum: do 40 cm
rekordní hodnoty: kolem 45 až 50 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,15 až 0,3 kg
obvyklé maximum: do 1 kg
rekordní hodnoty: kolem 1,4 kg

Výskyt v ČR

Jedná se o druh nížinných řek a nikde není příliš hojný. U nás se s ním můžeme setkat prakticky jen na dolní Moravě a Dyji. Občasná větší koncentrace candátů východních se může vyskytnout pod jezem v Břeclavi, což je překážka, která zastaví většinu ryb migrujících z Dunaje proti proudu. Hojnější je na Slovensku.

Biologie druhu

Candát východní je převážně říčním druhem. Obývá proudnější úseky nížinných řek a poměrně intenzívně migruje na kratší vzdálenosti. U nás je rybářům nejvíce známá podzimní migrace candátů východních do dolního úseku Dyje. Hejna candátů východních se objevují zpravidla během října až listopadu a obvykle naráz. Donedávna pro ně představoval nepřekročitelnou překážku břeclavský jez. I po vybudování rybího přechodu, který má poměrně značný spád, ale zůstává většina ryb v městském úseku Dyje a je tu hromadně lovena.

Tak jako jeho větší příbuzný je i candát východní dravec. V mládí se živí planktonem, v dospělosti převážně potěrem ryb. Obvykle tvoří jeho potravu říční druhy typické pro proudné úseky, zejména hrouzci. Dále v jeho potravě najdeme další druhy kaprovitých ryb (například nejmladší ročníky plotic), ježdíky a z Ruska jsou jako významná složka potravy uváděni i sekavci. Na jaře, kdy je málo potěru, tvoří velkou část potravy candátů východních vodní korýši, během sezóny postupně převládne potěr.

Pohlavní dospělosti dosahuje tento druh ve věku 3 – 5 let. Tření probíhá od poloviny dubna do začátku června s ohledem na teplotu vody, která by měla mít 10 – 15,5 °C.

Pro výtěr je limitující přítomnost rostlinného materiálu – ideálně kořenových vlásků. Proto se tře na zaplavených loukách nebo na mělčinách v blízkosti břehů.

Samec buduje hnízdo podobně jako samec candáta obecného. Při stavbě ale mnohem více využívá rostlinný materiál, k němuž se pak jikry přilepí. Hnízdo se často nachází i na velmi mělkých místech. Samci hlídají své jikry se sebezničující neústupností a v případě poklesu hladiny je odmítají opustit, i když jim už osychají hřbety. Na vhodných místech je možné najít hnízda v těsné blízkosti u sebe, literatura uvádí extrémní údaj 157 hnízd na 10 m2. Občas byla nalezena hnízda obou druhů candátů pohromadě na jednom místě. Počet jiker kolísá zhruba v rozmezí 12 000 – 450 000 a u některých samic zřejmě dochází k jejich uvolnění ve dvou až třech dávkách.

V místech hojného výskytu je candát východní poměrně významnou rybou, hrající v kalné vodě nížinných řek podobnou roli jako v čistějších vodách okoun, u nás má jen okrajový význam, i když občas je koncentrace těchto ryb v břeclavském úseku Dyje pozoruhodná.

Rozměry a růst

Candát východní je pomaleji rostoucí ryba. Jeho růst je srovnatelný zhruba s růstem jelce tlouště. Jen málokdy se dožívá více než 10 let, údaje o růstu v našich podmínkách nebyly pravděpodobně publikovány.

Z údajů z Ruska vyplývá, že délku 40 cm může dosáhnout v optimálním případě ve věku 8 let. Řada jedinců jí ale nedosáhne vůbec.

V dolní Dyji nebo na Slovensku je setkání s kusy přes 40 cm už poměrně vzácné.

V úlovcích rybářů z Moravy a Slovenska se ale v posledních letech ojediněle vyskytly kusy o délce 49 – 53 cm (údaje o některých včetně fotografií byly zveřejněny i na Internetu), takže za horní růstovou hranici lze v našich podmínkách považovat zhruba délku 55 cm.

Vzhledem k malé povědomosti o tomto druhu nemají většinou rybáři zpravidla ani ponětí o tom, že chytili trofejní exemplář a informace publikují jen velice zřídka.

Sportovní rybolov

Candát východní je na jihu Moravy loven zpravidla na těžko nebo na plavanou na malé rybky nebo běžně i na kousky rybek.

Zdá se, že je to hltavě zabírající ryba a zvláště během přítomnosti migrujících hejn údajně není problém nachytat desítky exemplářů, což mnozí lovci bez zábran činí. Početnost candáta východního na dolní Dyji proto v příštích letech závisí zejména na omezení tohoto hromadného vybíjení.

Menší kusy berou i na jiné nástrahy živočišného původu – například na žížaly, hnojáčky a bílé červy. Řada lovců loví candáty východní poměrně úspěšně i přívlačí, zejména na menší plastové nástrahy (twistříky, Banja, marmyška s kouskem rybího masa,…).

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Celoročně kromě doby hájení. V letních měsících hlavně pozdě večer a v noci. Podzim a zima po celý den.

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce Počet úlovků v %
Couvající 21,52 %
Narůstající 51,9 %
Úplněk 12,66 %
Žádný 13,92 %

Candát obecný    Ryby našich vod    Cejn perleťový