Cejnek Malý

Cejnek Malý. Hojná středně velká ryba s vysokým tělem běžná ve většině tekoucích i stojatých vod od parmového pásma níže. Velmi často lovená ryba s celoroční aktivitou.

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 8 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 19 – 23 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 12 – 14 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 9 měkkých paprsků. V postranní čáře je 44 – 50 šupin, nad postranní čárou je 9 – 10 a pod postranní čárou 4 – 6 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• vysoké ploché tělo
• stříbrné šupiny na bocích
• při srovnání s ostatními cejny kratší řitní ploutev
• spodní ústa
• malá hlava s velikýma očima, které mohou opalizovat
• narůžovělé prsní a břišní ploutve

Cejnek malý je hojnou rybou dolních toků řek i velkých stojatých vod na celém našem území. Jde o nesmírně přizpůsobivý druh, který je schopen žít ve stojaté vodě stejně dobře jako vystupovat v letním období do silně proudících úseků parmových řek.

Typickým znakem cejnka je značná výška těla vzácně přesahující i 50% celkové délky, malá hlava s výraznýma očima a narůžovělé až hnědočervené břišní a prsní ploutve. Barva ostatních ploutví je tmavě hnědá až černá. Šupiny na bocích jsou stříbrné, čímž se liší od příbuzného cejna velkého, jehož šupiny získávají s rostoucím věkem ryby šedožlutý nádech. Dobrým rozlišovacím znakem oproti cejnovi velkému je i délka řitní ploutve – cejnek ji má znatelně kratší.
V nedávné době byl cejnek malý zařazen do rodu Abramis, kam patří i cejn velký. Ve starší literatuře se u tohoto druhu běžně setkáme s latinským názvem Blicca bjoerkna.
V mnoha našich vodách je cejnek velmi hojnou rybou běžnou i v úlovcích sportovních rybářů. Díky vysoké aktivitě v zimním období je jedním z nejčastějších úlovků v chladné části roku.

Typickým znakem cejnka je značná výška těla. Někdy může přesahovat i 50% celkové délky. Jindy jsou ale cejnci štíhlejší (i když pořád dost vysocí) a kdysi se odborníci dokonce pokoušeli oddělit na základě proporcí těla a tvaru hlavy několik forem. Hlava je vzhledem k tělu poměrně malá. Nese výrazné oči, které jsou proporčně větší než u jiných kaprovitých ryb a po nasvícení silně opalizují.

Základní údaje:

Výskyt v ČR:

Cejnek malý se vyskytuje ve velkých i malých řekách parmového a cejnového pásma, v jejich ramenech a tůních, v údolních nádržích, rybnících i pískovnách.

Velmi hojný je zejména v některých řekách, na stojatých vodách ho svou početností většinou dalece předčí cejn velký. Najdeme ho prakticky na celém našem území. Velcí cejnci se loví v některých úsecích Lužnice, Vltavy a Labe a samozřejmě také v úživných vodách jižní Moravy.

Biologie druhu:

Cejnek malý je druhem obývajícím především řeky s mírnějším prouděním. Je ale schopen vytahovat v letním období do úseků se značným proudem, pod jezy a podobně. Na členitých proudících vodách se zdržuje v místech, kde je proud oslaben překážkami, v jámách a úplavech. Snadno se ale přizpůsobí i k životu ve vodách stojatých, kde ale nedosahuje takové početnosti jako na řekách, zpravidla proto, že tyto vody lépe vyhovují cejnovi velkému.

Jedná se o hejnový druh, jehož hejna nejsou obvykle tak početná jako hejna cejnů nebo plotic. Potravu shání cejnek v průběhu celého dne, obvykle spíš za světla. V obstarávání potravy je poměrně univerzální a příliš si nevybírá. Nejčastěji se sice krmí u dna, ale není na tom závislý do takové míry jako cejn velký. Snadno dokáže sbírat potravu i ve vodním sloupci. Nejvýraznější složkou potravy cejnků jsou bentické organismy (žijící na dně), ale také hrubší plankton nebo organismy spadlé do vody a unášené proudem (žížaly). Omezeně konzumuje i rostlinnou potravu a detrit. Konkrétní podíl jednotlivých potravních složek závisí na podmínkách lokality, kde žije.

Příjem potravy pokračuje v omezené míře i v zimním období. V této době je cejnek jedním z nejčastějších úlovků otužilých rybářů. V příznivých podmínkách dospívají obě pohlaví ve 2. – 3. roce života, na hladovějších vodách o rok či dva později. Závisí to na dosažené velikosti.

Ke tření dochází, když teplota vody dosáhne 16 – 20°C. V našich podmínkách to bývá obvykle v květnu až začátkem června. Výtěr probíhá v 1 až 3 dávkách. Někde je tedy porcionální (dávkovitý), zatímco na jiných lokalitách se ryby vytřou v jediném termínu. V případě dávkovitého výtěru lze pozorovat tření cejnků v omezené míře ještě během července.

Cejnci před výtěrem často migrují – např. na řekách vytahují do podjezí. Ke tření dochází často společně s výtěrem dalších druhů, především plotice a cejna. Občas se pak stane, že se mezi potěrem objeví kříženci s cejnem velkým. Nesou znaky obou rodičovských druhů a rostou o něco rychleji než cejnek. Dále se cejnek kříží s podouství a vzácněji i s ouklejí, ploticí a perlínem.

Rozměry a růst:

Ačkoli ze zahraničí je udáván maximální věk cejnka v rozmezí 15 – 17 let, na většině lokalit jsou už desetileté ryby výjimkou. Na některých revírech lze pozorovat, že až do určité velikosti lze cejnky běžně lovit a náhle přichází zlom a větší ryby jsou mimořádně vzácné.
Rychlost růstu cejnka lze hodnotit jako průměrnou a příliš se nelišící od jiných druhů našich původních kaprovitých ryb.

Při evidování trofejních úlovků cejnka působí značné potíže kříženci s cejnem velkým, kteří mohou dosahovat délky kolem 45 cm a při odlišnosti od cejna velkého jsou často „vylučovací metodou“ určeni jako cejnek malý. Zde pomůže už jen pohled do literatury a následné počítání ploutevních paprsků, počtu šupin v postranní čáře a další podobné znaky.

Sportovní rybolov:

Cejn je jednou z našich nejčastěji lovených ryb. Zejména to platí v případě údolních nádrží. Pro svoji vysokou početnost a ne zcela zanedbatelné rozměry je rybou, na kterou se mnozí rybáři i specializují. Loví se na plavanou nebo na položenou a u obou technik bylo vypracováno množství postupů a udicových montáží vytvořených speciálně pro lov tohoto druhu. Řada z nich vychází ze způsobu, kterým cejn nejčastěji přijímá potravu.

Ryba se při něm postaví do svislé polohy (hlavou dolů), nasaje usazeniny ze dna a vrátí se do vodorovné polohy. Plavačkáři toho využívají tak, že cejn s nástrahou v tlamě nadzvedne poslední brok zátěže a nadlehčí splávek. Při lovu na položenou je díky omezeným pohybům cejna při záběru zase možno nabízet nástrahu na relativně krátkých návazcích.
Kromě klasického rekreačního rybolovu je cejn klíčovou rybou při závodním rybolovu – ať už v plavané nebo při lovu na feeder a těžko se najde závodník, který by si mohl dovolit lov tohoto druhu opomíjet.

Určitým půvabem lovu cejna je, že nepatří k bojovným rybám a je možné ho lovit za pomoci velmi jemného náčiní. Silnější vlasce si obvykle vynucuje spíše typ dna, možnost záběru kapra nebo charakter některých udicových montáží.
Ojediněle je možno cejna lovit i na mušku nebo nejmenší vláčecí nástrahy, ale úlovky jsou většinou náhodné.

Možný výběr náčiní pro lov cejna:

Plavaná: Cokoli z nabídky plavačkových prutů – matchový prut, bolonézka, dělička nebo bič – výběr hlavně s ohledem na rozlehlost revíru nebo potřeby rybáře. Koncový návazec v rozmezí 0,08 – 0,16 mm. Nástraha – bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu, houska, oplatek, různá těsta, kroupy apod.

Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“, pickerový prut. Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 – 0,16 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru jiných ryb, zejména kapra. Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, houska, hnojáčci, různá těsta, kroupy, kukuřice, extrudy, burizony, …

Muškaření: Jemný prut – AFTMA v rozmezí 3 – 5, délka podle místních podmínek. Návazce 0,10 – 0,14 mm. Menší mokré mušky a zejména nymfy vedené pomalu v blízkosti dna. Zabírá spolu s jinými bílými rybami a nepříliš ochotně.

Přívlač: S rozvojem ultralehké přívlače a s nástupem miniaturních nástrah je možno docílit úlovku cejnka i touto technikou. Použít lze například nejmenší velikosti marmyšek s červem na háčku nebo drobné tmavé twistříky v přikalené vodě. Úspěšnější je lov na řekách, zejména v okolí jezů v letním období. I tak ale bude daleko méně záběrů než na plavanou. Často je záměrný lov bezvýsledný.

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

---