Hlavačka Mramorovaná

Hlavačka Mramorovaná. Drobná bizarní rybka pronikající na naše území z Dunaje. Původní druh. Jediný doložený výskyt byl u nás zaznamenán v řece Dyji na Mušovských jezerech.

Fotky této ryby na Google:

Pronikání hlavačky na naše území nebude možná žádné terno, ale zase si můžeme bez velkého cestování prohlédnout rybu, která má přísavku na břiše.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 6 – 7 tvrdých paprsků, druhá hřbetní 1 tvrdý a 14 – 20 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 1 tvrdý a 11 – 17 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev má 14 – 16 měkkých paprsků, břišní ploutve jsou srostlé v přísavkovitý terč. V postranní čáře je 34 – 48 šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• břišní ploutve srostlé v přísavný terč
• mramorované zbarvení boků
• dobře patrné šupiny (narozdíl od vranky)
• dopředu trčící nosní trubičky

Hlavačka mramorovaná je drobná rybka na první pohled připomínající vranku. Má podobné krátké ploché tělo přizpůsobené k životu u dna, výrazné ploutve (hřbetní jsou 2, první krátká, druhá podstatně delší) a asi nejnápadnějším a naprosto typickým znakem tohoto druhu je přísavka vzniklá srůstem břišních ploutví. S její pomocí se přichycuje na kameny a může tak překonávat i značný proud. Vyskytuje se ale i ve stojatých vodách a dokonce i v mělkých mořských zálivech.
Z dalších znaků je možno jmenovat široká ústa, poměrně výrazné šupiny a přední nosní trubičky protáhlé přes horní pysk směrem dolů a budící dojem vousků. Podobně jako u vranek chybí plynový měchýř, takže se i hlavačka pohybuje krátkými poskoky u dna. Zbarvení je hnědé s výrazným mramorováním, o čemž svědčí i druhové jméno.
Jedná se o rybku, která dokáže požírat jikry ostatních ryb, prozatím však nebylo nikde zjištěno, že by dokázala ohrozit populace jiných druhů. Na našem území se pravděpodobně rozšíří jen v teplých vodách jižní Moravy. Prozatím je jako vzácný druh žijící u nás na hranici areálu svého rozšíření zařazena mezi chráněné živočichy.

Základní údaje:

Výskyt v ČR:

První nález z našeho území byl zaznamenán v roce 1994 v Mušovské nádrži na jižní Moravě. Poměrně rychle se šířila a dnes se vyskytuje v nejdolejším úseku Moravy, v Dyji od soutoku s Jevišovkou až k ústí do Moravy včetně všech tří velkých nádrží pod Pálavou a samostatná izolovaná populace byla objevena v roce 1997 u přítoku Vranovské nádrže (revír Dyje 15).

V posledních letech proniká do některých přítoků Dyje (Jihlava, Svratka, Kyjovka, Jevišovka).

Biologie druhu:

Hlavačka žije v nejrůznějších typech vod, vždy však u dna, k čemuž ji odsoudila absence plynového měchýře. Často se přidržuje na kamenech svou unikátní přísavkou. Aktivnější je v noci. Potravou hlavačky jsou drobní živočichové, které najde na dně a v jeho blízkosti – například larvy vodního hmyzu, korýši, jikry a potěr ryb.
Rozmnožování hlavaček probíhá od jara až do poloviny léta a jikry jsou kladeny ve dvou až třech dávkách. Samice jich celkem naklade 200 až 850 zpravidla na vodní rostlinstvo, kameny apod. V některých případech snad dochází i k budování primitivních hnízd. Jeden z rodičů jikry po nakladení ochraňuje a ovívá ploutvemi.
Na Slovensku je hlavačka místy poměrně hojná, zvláště v tůních zátopové oblasti Dunaje dosahuje její početnost až tisíců jedinců na hektar, u nás se zatím jedná o nepříliš hojný druh bez většího významu mající spíše vědeckou a kulturní hodnotu.

Rozměry a růst:

Hlavačka mramorovaná je krátkověká ryba. Obvykle se dožívá stáří pouhých 2 – 3 let, za teoretické maximum se v našich podmínkách považuje věk kolem 5 roků.

Roste rovněž pomalu, což je udivující vzhledem k její hltavosti. Velikost u nás málokdy přesáhne délku 7 cm. Nejrychleji rostou mořské populace, odkud je doložena délka až 115 mm.

Sportovní rybolov:

Hlavačku je možno ulovit na drobné živočišné nástrahy ze dna, obvykle v kamených záhozech nedaleko břehu, často už na hloubce 30 – 70 cm.

Snadnější než na prut bude možná ulovení hlavačky do čeřínku při lovu nástražních rybek a celkem snadné je chytit tento druh i do ruky, pokud rybu v kamenech blízko břehu objevíme.

---