Hrouzek obecný

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: není

Není chráněn

 

latinsky: Gobio gobio
slovensky: Hrúz obyčajný
anglicky: Gudgeon
německy: Gründling

řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití

potrava: všežravec
délka života: 6 let
pohlavní dospělost: 3. rok
doba rozmnožování: květen-červen

běžná velikost: 8-14 cm
maximum: 25 cm

Hrouzek Obecný. Menší hojná rybka s válcovitým tělem a hranatou hlavou s párem vousků. Žije zejména v tekoucích, ale i stojatých vodách s čistým písčitým dnem.

Fotky této ryby na google.com 

Hrouzek je rybička k pohledání? Pánbůh se na ní vydováděl. (Ota Pavel)

Rozpoznávací znaky:

Hřbetní ploutev má 2 – 3 tvrdé paprsky a  6 – 8 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 – 3 tvrdé a 5 – 7 měkkých větvených paprsků.V postranní čáře je 38 – 45 šupin.

 

Hrouzek Obecný – protáhlé, válcovité tělo,vousky jsou kratší než u ostatních , zbarvení je velice pestré Hrouzek Kesslerův – je menší a výrazně štíhlejší,delšími vousky, relativně většími ploutvemi a skvrnami na ocase Hrouzek Běloploutvý – je menší a  štíhlejší, světlejší ploutve, skvrny na ocasní ploutvi vytvářejí jednu hůře viditelnou čáru

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • protáhlé válcovité tělo s hranatou hlavou
  • spodní ústa s jedním párem vousků – nedosáhnou na zadní okraj oka
  • nahnědlé boky s modrofialovými skvrnkami
  • výrazné skvrnky na ploutvích
  • na ocasní ploutvi jsou skvrnky rozptýleny nebo tvoří více než 2 řady
  • hrdlo pokryté šupinami

 

Hrouzek obecný je typickou rybou proudnějších úseků našich řek od lipanového pásma až do nížin. Může se vyskytovat i v čistých stojatých vodách, zvláště je-li uspokojen jeho požadavek na čisté písčité dno. Běžně se vyskytuje i na velmi mělkých místech nebo v nepatrné vzdálenosti od břehu. Žije u dna, kde si i hledá potravu.

Pokud pomineme druhy patřící do stejného rodu (hrouzek běloploutvý, dlouhovousý a Kesslerův) vzácně se vyskytující na východě naší republiky, pak není v našich vodách žádný podobný druh, s nímž bychom mohli hrouzka zaměnit.
Tělo této rybky je válcovité, na břiše zploštělé a dominuje mu hranatá hlava s párem dobře vyvinutých vousků. Zbarvení je velice pestré. Na nahnědlém nebo zelenkavém hřbetě se jasně rýsuje struktura ošupení a boky jsou stříbrné s řádkou modrofialových skvrn. Břicho je bílé. Na dobře vyvinutých ploutvích jsou řádky nahnědlých skvrn.
Obecně platí, že hrouzci z čistých mělkých řek jsou barevnější.
Pro rybáře je hrouzek oblíbenou nástražní rybkou, mnozí si při jeho lovu odbyli své první rybářské krůčky a celkově je to sympatická rybka mající nezastupitelné místo v říčních ekosystémech ať už jako typický obyvatel mělkých úseků nebo jako potrava mnoha větších ryb.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 8 až 14 cm
obvyklé maximum: do 18 cm
rekordní hodnoty: kolem 25 cm

Hmotnost:

průměrná: 6 až 25 g
obvyklé maximum: do 60 g
rekordní hodnoty: přes 100 g

Výskyt v ČR

Vyskytuje se v tekoucích i vhodných stojatých vodách na celém našem území s výjimkou horských řek a zabahněných vod s vysokou teplotou vody v létě a nízkým obsahem kyslíku v zimě. Nesvědčí mu ani hluboké údolní nádrže. Trofejní hrouzky je možné objevit ve středně velkých řekách nejlépe s přírodním korytem a dobrou kvalitou vody.

Biologie druhu

Hrouzek je ve vodách, kde se vyskytuje, typickou rybou dna. Vyhovuje mu tvrdé nejlépe písčité nebo štěrkové dno. Nesnáší bahnité nánosy , je citlivý na obsah kyslíku a přehřívání vody v letním období. Naproti tomu je schopen snášet určitou míru znečištění.
Jedná se o rybu, která obvykle žije ve skupinách nebo hejnech, někdy i pozoruhodně početných. Hejna obvykle tvoří ryby přibližně stejné velikosti a často je možné pozorovat izolované skupiny různě velkých ryb, přičemž početně slabší hejna větších jedinců obvykle zaujímají stanoviště na větší hloubce blíže ke středu řeky. Hejna ovšem nejsou nijak pevně soudržná, ryby se často rozptýlí po celé šíři řeky a pohybují se nezávisle.
Potravu hrouzka tvoří z velké části larvy chrostíků, jepic a pakomárů, místy i plankton (perloočky), detrit a omezený podíl rostlinné složky. Při hledání potravy jsou hrouzci velmi shánčliví, systematicky prohledávají dno a víří písek pohyby tlamky.
Samci se liší od samic jen nepatrně delšími prsními ploutvemi a v době rozmnožování také třecí vyrážkou. Pohlavně hrouzci dospívají nejčastěji ve třetím roce života (stáří 2+). K výtěru dochází v průběhu května až června v několika etapách (porcionální výtěr) na písčité dno. Ryby se před výtěrem shlukují do hejn. Celkový počet jiker od jedné samice kolísá v rozmezí zhruba 2 000 – 5 000 jiker.
Hrouzci jsou do značné míry věrni místu svého výskytu a některé pokusně přenesené ryby se na svá původní stanoviště vracely i ze vzdálenosti několika set metrů.
Celkově se o hrouzkovi dá říci, že je u nás zejména v tekoucích vodách významným a nezastupitelným druhem využívajícím produkci nejmělčích úseků a poskytujícím potravu mnoha dalším druhům organismů včetně dravých ryb.

Rozměry a růst

Hrouzek je krátkověká pomalu rostoucí ryba jen zřídka překračující 6 let života a délku 18 cm. S rostoucím věkem klesá v populaci podíl samců, takže lze předpokládat, že podobně jako u parmy jsou nejstarší kusy samice. Přestože se v literatuře nikdy nesetkáme s údaji o hrouzcích nad 20 cm, jsou takové ryby nesmírně vzácně, ale přesto opakovaně loveny a je pravděpodobné, že hrouzek může v extrémních případech překročit hranici 25 cm. Úlovek takového jedince má z vědeckého hlediska větší hodnotu než ulovení dvoumetrového sumce, ale bohužel se evidencí podobných exemplářů nikdo nezabývá.

Sportovní rybolov

Pro rybáře je hrouzek vděčnou rybkou začátečníků anebo ceněnou nástrahou pro lov dravých ryb. Při výběru techniky obvykle vítězí plavaná, při jemném náčiní se velice snadno uloví i na položenou a zejména použití feederových a pickerových prutů může být „odměněno“ desítkami záběrů těchto čilých rybek. Je ovšem třeba se občas zamyslet, zda má taková zábava smysl. Často se stává, že hrouzek zabere při lovu jiných mnohem větších ryb – například parem a to i na hodně silné náčiní.
Z nástrah jsou vynikající kousky žížal, larvy vodního hmyzu a někdy i kousíčky těsta a jiné rostlinné nástrahy.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)


Hrouzek kesslerův    Ryby našich vod    Jelec jesen