Jeseter malý

Hájen od 16.3. do 15.6.

Minimální lovná délka: 30 cm

Není chráněn

 

latinsky: Acipenser ruthenus
slovensky: Jeseter malý
anglicky: Sterlet
německy: Sterlett
hovorově: paryba

řád: Jeseteři
čeleď: Jeseterovití

potrava: všežravec
délka života: 15 let
pohlavní dospělost: 3-7. rok
doba rozmnožování: květen-červen

běžná velikost: 40-60 cm
maximum: až 125 cm

Jeseter Malý. Zvláštní starobylá ryba s protáhlým tělem, špičatým rypcem, asymetrickou ocasní ploutví a kostěnými štítky na povrchu těla. U nás je původní na dolních tocích řek jižní Moravy.

Fotky této ryby na  google.com 

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 32 – 48 měkkých paprsků, řitní ploutev 16 – 39 měkkých větvených paprsků. Hřbetních štítků je 10 – 17, bočních je v jedné řadě 56 – 71 a břišních 11 – 18.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • špičatá hlava s ostrým chrupavčitým rypcem
  • spodní trubicovitá ústa a před nimi 4 dolů visící vousky
  • chybí šupiny, boky jsou holé s jednou řadou kostěných štítků na zádech, druhou zhruba na úrovni postranní čáry a třetí u břicha
  • zvláštní typ asymetrické ocasní ploutve, kde páteř pokračuje do horního laloku

 

Jeseteři jsou jednou z nejprimitivnějších skupin v současnosti žijících ryb. Jejich tělo nese řadu znaků, se kterými se už u pokročilejších ryb nesetkáme. Především je to chrupavčitá kostra, jejíž osou je nezaškrcovaná struna hřbetní bez vyvinutých těl obratlů. Povrch těla je většinou holý s pěti řadami kostěných štítků, jejichž tvar se liší u jednotlivých druhů.

Na násadci ocasní ploutve a jejím horním laloku můžeme najít kosočtverečné šupiny velice primitivního typu (tzv. ganoidní), které se vyskytují například ještě u kostlínů. Horní lalok ocasní ploutve je výrazně delší než spodní a ocasní ploutev svým tvarem (nikoli však stavbou) připomíná ocasní ploutev žraloka.
Plochá hlava vybíhá ve špičatý rypec a nese výrazně spodní ústa, u většiny druhů vybíhající v jakousi trubici. Před nimi visí kolmo dolů čtveřice tenkých vousků.

Jeseterovití jsou v nevelkém počtu druhů rozšířeni ve vodách celé severní polokoule, žijí buď ve velkých řekách anebo do nich alespoň vytahují k výtěru. V minulosti byli mnohem hojnější, dnes je řada druhů ohrožena vyhubením anebo jejich počet alespoň poklesl na zlomek původních stavů. U velkých druhů se dá jejich ústup datovat už od středověku. Staré kusy všech druhů byly už počátkem 20. století vzácností a starší údaje o velikosti zejména vyzy a jesetera velkého působí až neuvěřitelně. V literárních pramenech panuje v tomto ohledu zmatek a některé kombinace délek a hmotností působí naprosto nesmyslně.

Dnes se u nás chová řada druhů jeseterovitých ryb v akvakultuře (umělý chov v bazénech). Platí to i pro jesetera malého. Pokusy chovat tento druh v běžných kaprových rybnících skončily v 50. letech 20. století neúspěchem. O něco lepší výsledky byly dosaženy v případě chovu křížence vyzy a jesetera malého zvaného „bestěr“, který ojediněle unikl i do volných vod.
Jeseter malý je poměrně rozšířeným druhem obývajícím řeky ústící do Černého, Azovského a Kaspického moře. Dodnes se vyskytuje v Dunaji a pravidelně v malém počtu proniká i do dolní Moravy až k Suchohradu. Od poloviny devadesátých let minulého století je údajně ojediněle uloven i na dolním toku Dyje.

Tu a tam se setkáváme i s jednotlivými náhodnými úlovky po celém území státu, kde byl jeseter vysazen nebo unikl z chovů. Většina takto ulovených jeseterů jsou ale zástupci jiných druhů, nejčastěji se jedná o jesetera sibiřského, který je díky svým rozměrům a relativně snadnému chovu nejběžnějším jeseterem na našem území.
Na volných vodách je jeseter malý jako původní ohrožený druh chráněn zákonem.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 40 až 60 cm
obvyklé maximum: do 80 cm
rekordní hodnoty: v cizině až kolem 125 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,5 až 1,5 kg
obvyklé maximum: do 3 kg
rekordní hodnoty: v cizině i přes 10 kg (snad až 17 kg )

Výskyt v ČR

Přirozený výskyt je možný pouze na dolním toku Moravy a Dyje, ale i tam jsou úlovky náhodné.Na zbytku území je možné setkat se s jesetery uprchlými z chovů, ale v současnosti se už obvykle nejedná o jesetery malé. Mnohem reálnější je šance, že takto chycená ryba bude jeseter sibiřský.

Biologie druhu

Jeseter malý obývá zpravidla větší výrazněji proudící nížinné řeky – v tomto směru pro něj představuje řeka Dunaj naprosto ideální prostředí. Většinou se zdržuje na korytě, případně v blízkosti sráznějších břehů a ke břehům vyplouvá jen za potravou. I když je rybou dna, za šera se může vyskytovat i ve sloupci a občas dokonce vyskakuje nad hladinu.

Potravu jesetera malého tvoří vodní bezobratlí, zejména larvy jepic, chrostíků a pakomárů, také někteří měkkýši a výjimečně se v zažívacím traktu těchto ryb našly i drobné rybky. Pohlavní dospělosti dosahují samci jesetera mezi 3. – 5. rokem života a samice o něco později ve věku 4 – 7 let. Většinou je to po překročení délky 40 cm. Před výtěrem se jeseteři shlukují do početných hejn až o stovkách kusů a táhnou proti proudu. Využívají k tomu zvýšení vody po jarním tání a v závislosti na velikosti jarní povodně pronikají poměrně vysoko – možná i stovky kilometrů vzhůru řekou. Výtěr probíhá v proudnici na štěrkovém dně.

Samci a mladší samice se ho účastní každoročně, starší samice každé 2 – 3 roky. Zdá se, že počet výtěrů během života samice není příliš vysoký, podle některých autorů jen jednou až dvakrát za život, pravděpodobně ale o něco víc.
Počet jiker se pohybuje běžně mezi 15 000 – 45 000, výjimečně překročí i 100 000. U starších samic postupně klesá.
V Dunaji je jeseter malý významnou a nezastupitelnou rybou proudných úseků, na našem území je spíše okrajovým druhem, jehož výskyt na dolním toku Moravy je třeba chápat spíše jako kulturní dědictví. Na většině území republiky pravděpodobně nemá šanci se trvale udržet.

Rozměry a růst

Jeseter malý roste poměrně pomalu a nenechte se zmást literárními údaji o maximální délce a hmotnosti. Jedinců přes 65 cm a 1,5 kg se na Dunaji a jeho přítocích uloví jen velmi málo.
Slovenským rekordem je ryba o hmotnosti 4,2 kg. V literatuře je opakovaně udávána maximální velikost 125 cm a 17 kg, ale zřejmě šlo o jedince z východní části areálu rozšíření. Tam tento druh opravdu dorůstá větších rozměrů.
Maximální stáří zjištěné v Dunaji bylo 13 roků, zatímco z Ruska je udáváno až 27 let a zde je zřejmě prostor pro růst za hranici 1 m, kterou jeseter malý v dunajském povodí téměř nikdy nepřekračuje.

Sportovní rybolov

Sportovní lov je možný nejblíže ve vodách Slovenské republiky, u nás se jedná o náhodné úlovky, výjimečně může být loven na soukromých sportovních revírech, kde se ale daleko častěji vysazuje větší jeseter sibiřský. Ve svém původním prostředí obývá jeseter tažné úseky se silným prouděním a jeho lov je možno přirovnat k lovu parmy na položenou.

Možný výběr náčiní pro lov jelce jesena:

Plavaná: Pokud udržíte nástrahu u dna, měl by být jeseter ulovitelný i na plavanou, nejsnáze asi s děličkou, pokud s ní dosáhneme do požadované vzdálenosti. Položená je ale určitě efektivnější a podstatně méně náročná.

Položená: Při lovu jesetera je třeba rozlišit požadavky kladené na náčiní ve vztahu k lovené rybě a ve vztahu k podmínkám v lovišti. Zdolat rybu, jejíž hmotnost jen výjimečně přesáhne 2 kg, lze téměř s jakýmkoli náčiním. Potíž je spíš s udržením nástrahy v hluboké tažné vodě, kde se jeseter nejčastěji zdržuje.
Ideální by mohl být feederový prut kategorie heavy v délce 390 cm, sám jsem ulovil jesetera právě na něj.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 – 0,22 mm. Silnější průměry hlavně kvůli těžkým zátěžím a možnosti záběru jiných ryb – zejména parem.

Vhodné nástrahy pro obě techniky jsou žížaly nebo bílí červi, případně larvy vodního hmyzu. Naprosto jedinečné jsou prý larvy velkých jepic žijící v chodbičkách v hliněných březích slovenských řek.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)


Jelec tloušť    Ryby našich vod    Ježdík obecný