Karas stříbřitý

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: není

Není chráněn

 

latinsky: Carassius auratus
slovensky: Karas zlatý
anglicky: Prussian Carp, Goldfish
německy: Giebel
hovorově: Stříbrňák

řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití

potrava: všežravec
délka života: 10 let
pohlavní dospělost: 3. rok
doba rozmnožování: květen-červenec

běžná velikost: 15-30 cm
maximum: 50 cm

Karas Stříbřitý. Je kaprovitá ryba, u níž není nic jisté. Dokonce ani to, zda byla do Evropy opravdu zavlečena. Navíc se jedná o druh, jehož chov v zajetí se v Číně provádí už přes 2000 let.

Fotky této ryby na google.com 

Nadávali jste někdy na přemnožené karasy stříbřité? Tak si pořiďte závojnatku ? v této podobě vám snad bude karas stříbřitý sympatičtější.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 – 4 tvrdé paprsky a 16 – 19 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 6 – 7 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 14 – 18 měkkých paprsků a břišní ploutev 1 – 2 tvrdé a 6 – 8 měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 28 – 32 šupin, nad ní bývá 6 – 8 řad šupin a pod ní 5 – 7 řad šupin.

 

Kapr – 4 vousy Karas O. – Žádné vousy. Barva těla dozlatova. Karas stř.- Žádné vousy. Barva těla většinou stříbrná

Stavbu požerákových zubů dostupná literatura nepopisuje, ale dost se podobají požerákovým zubům kapra. Samotné zuby jsou ale subtilnější, jen s malými koncovými ploškami.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • vysoké ploché tělo
  • malá kulatá hlava
  • stříbrné nebo šedé zbarvení
  • velké tuhé šupiny tvořící doslova krunýř

Karas stříbřitý je rybou, která je mimořádně zajímavá a její život i soužití s člověkem jsou plné překvapení. V Asii znali Číňané karase stříbřitého už v dobách před naším letopočtem, oceňovali jeho schopnost přežívat ve skromných poměrech zahradních jezírek a soustavným šlechtěním z něho vypěstovali řadu forem, které původní přírodní formu připomínají jen velmi vzdáleně. V Evropě je dnes chováme hlavně jako zlaté karásky a nesčetnou řadu forem závojnatek.

Na systematice rodu Carrassius se v současné době tvrdě pracuje. Zdánlivě obyčejný stříbřitý karas je opředen spoustou záhad. Někteří autoři předpokládají, že do Evropy byly v různých obdobích zavlečeny nebo se tu dokonce původně vyskytovaly hned dva druhy „stříbřitých karasů“ – Carassius auratus a Carassius gibelio popsaný Blochem už v roce 1782 přímo ze střední Evropy. Dodnes není jasné, zda byl Blochem popsaný karas v Evropě původní nebo zavlečený a zatím není zcela jisté ani to, zda se opravdu jedná o samostatné druhy.

Dlouhou dobu, prakticky až donedávna, byl Blochův karas uváděn jen jako poddruh karase stříbřitého – karas stříbřitý eurasijský (Carassius auratus gibelio).
Jaký byl původní areál a jak probíhalo šíření stříbřitých karasů v Evropě, už dnes nikdo nezjistí. Jisté je, že v roce 1954 byl karas stříbřitý pocházející z populací na východě vysazen v Maďarsku a odtud se začal lavinovitě šířit.
V 80. letech 20. století dorazil do naší republiky a dnes je široce rozšířeným druhem – daleko hojnějším než u nás původní karas obecný. Jeho šíření se dosud nezastavilo a neomezilo se jen na stojaté vody. Jako příklad lze uvést prudký vzestup početnosti tohoto druhu na jihočeské Otavě, kde se karasi stříbřití běžně pohybují i v typicky parmových úsecích a v květnu se desítky těchto ryb hromadí v proudech pod jezy.

Poznat karase stříbřitého není těžké (pomineme –li výše popsané starosti ichtyologů). Jeho zbarvení je zpravidla stříbřitě šedé, jen výjimečně se objevují nazlátlé tóny. Narozdíl od kapra nemá karas stříbřitý vousky a od karase obecného lze odlišit podle větších a pevnějších šupin, méně vyklenuté (někdy dokonce proláklé) hřbetní ploutve a v případě otevření břišní dutiny podle černé barvy její výstelky.
Dnes je karas stříbřitý široce rozšířenou rybou se sklony k přemnožování a na některých místech, kde dosahuje větších rozměrů, je zajímavý i pro sportovní rybáře.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 15 až 30 cm
obvyklé maximum: do 45 cm
rekordní hodnoty: kolem 50 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,1 až 0,5 kg
obvyklé maximum: do 1,5 kg
rekordní hodnoty: kolem 3 kg

Výskyt v ČR

Stojaté vody na většině našeho území, zejména v nížinách. Proniká i do řek a místy je početný i v relativně proudných úsecích. Dokáže přežít i ve vodách s nízkým obsahem kyslíku. Největších rozměrů dosahuje v údolních nádržích (j. Morava, Orlík, …) a ve velkých pískovnách v Polabí nebo podél toku řeky Moravy. Předpokládá se další šíření.

Biologie druhu

Karas stříbřitý je odolnou rybou obvykle žijící v prohřátých stojatých vodách, ale dokáže se přizpůsobit širokému spektru podmínek. Je odolný vůči nedostatku kyslíku i znečištění vody, vystačí si s minimem potravy, je dobře obrněn silným pancířem z šupin a přežije i značné poranění. Má schopnost vytlačovat z dané lokality ostatní druhy kaprovitých ryb a snadno se šíří. V řekách táhne v jarním období proti proudu, hromadí se v proudech pod jezy, dokonce překonává i peřeje a nízké stupně. Díky těmto vlastnostem se stal na našem území během 20 let od zavlečení hojným a rozšířeným druhem.

Podobně jako karas obecný je i tento druh hejnovou rybou. Větší nebo menší hejna karasů se pohybují víceméně pohromadě a na rozlehlejších vodách nemají stálá stanoviště. Jejich potravu tvoří rostlinná i živočišná potrava, přičemž jsou schopni živit se jak planktonními organismy tak i zvířenou dna (bentosem), konzumují i řasy, části vyšších rostlin a detrit.

Rozmnožování karase stříbřitého je velice zvláštní. V centru areálu jeho rozšíření vytváří populace složené z obou pohlaví a rozmnožující se běžným výtěrem. Na okrajích areálu výskytu druhu (včetně našeho území) vytváří monopohlavní populace složené pouze ze samic. Při vývinu jejich jiker dochází při tvorbě vaječných buněk k odchylce od běžného dělení a vznikají buňky s triploidním jádrem odlišné od vaječných buněk v běžných jikrách. Jikernačky karase se vytírají s mlíčáky našich kaprovitých ryb (karas, kapr, cejn, …) a spermie těchto ryb pouze stimulují vývoj jikry aniž by došlo ke splynutí jejich jádra s jádrem vaječné buňky. Z takto stimulovaných jiker se líhnou nové samice karase. Tento způsob rozmnožování je označován jako gynogenetický a je velkým přínosem pro karasovo explozivní šíření do dosud neobsazených vod.

Jediná přenesená ryba se může stát základem nové populace. Samci karase stříbřitého se na našem území místy nevyskytují vůbec a na jiných lokalitách jsou mimořádně vzácní (udáván poměr 1 samec na 500 samic). Pokud už se samci vyskytují, zapojují se do výtěru.
Karas stříbřitý se vytírá od května ve dvou až třech dávkách, jikry klade na vodní rostlinstvo a každá samice může ročně naklást 10 000 až 150 000 jiker.
Význam karase stříbřitého v našich vodách je problematický. Na mnoha místech dochází k jeho přemnožení a následnému snižování počtu ostatních kaprovitých ryb. V tom karasovi nahrává i fakt, že je díky svému vysokému tělu a pevným šupinám nepříliš ochotně loven dravci, snad s výjimkou sumce.
Tam, kde není příliš početný a dorůstá větších velikostí, je akceptovatelným druhem, který se zařadil do obsádky revírů jako ryba mající i jistý význam pro sportovní rybolov.

Rozměry a růst

Karas roste rychleji než karas obecný a dorůstá i větších rozměrů. Na našem území jen vzácně překračuje 7 let života. S ohledem na to, že v tomto věku může překročit délku 40 cm a dosáhnout hmotnosti až kolem 1,5 kg, je třeba jeho růst hodnotit jako rychlý. Rekordní jedinci s délkou přes 50 cm a hmotností překračující 3 kg nebyli podrobeni vědeckému výzkumu, ale zřejmě se museli dožít věku kolem 10 let.
Rychlost růstu je ovšem značně závislá na podmínkách. Podobně jako karas obecný má i tento druh sklony vytvářet zakrnělé populace rostoucí velmi pomalu.

Sportovní rybolov

Sportovní lov karase stříbřitého je někde záležitostí náhodných úlovků, jinde otázkou nepřetržitého lovu desítek zakrnělých jedinců, ale jen na málo místech je možno se na jeho lov specializovat. Asi nejlepší metodou lovu tohoto druhu je plavaná, ale zejména ryby z hladovějších populací berou výborně i na položenou. Větší jedinci dovedou být i náladoví a často opouštějí zakrmené místo, ale v průměru se dá říct, že je tento druh aktivnější a loví se snáz než karas obecný.

Možný výběr náčiní pro lov karase stříbřitého

Plavaná: Cokoli z nabídky plavačkových prutů – matchový prut, bolonézka, dělička nebo bič – výběr hlavně s ohledem na rozlehlost a charakter revíru nebo potřeby rybáře.
Koncový návazec v rozmezí 0,08 – 0,14 mm, v případě možnosti úlovku kapra je lépe použít silnější.
Nástraha – houska, oplatek, různá těsta, kroupy, rýže, bílí červi apod.

Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, feeder kategorie „light“, pickerový prut.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 – 0,18 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru jiných ryb, zejména kapra.
Vhodné nástrahy jsou tytéž jako při lovu na plavanou.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce Počet úlovků v %
Couvající 60 %
Narůstající 20 %
Úplněk 20 %

Průměrná váha podle délky ryby


Karas obecný    Ryby našich vod    Koljuška tříostná