Mřenka mramorovaná

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: Nemá

Není chráněna

 

latinsky: Noemacheilus barbatulus
slovensky: Slíž obyčajný
anglicky: Stoneloach
německy: Schmerle

řád: Máloostní
čeleď: Mřenkovití

potrava: všežravec
délka života: 5 let
pohlavní dospělost: 2. rok
doba rozmnožování: květen-červenec

běžná velikost: 8 až 12 cm
maximum: 16 – 18 cm

Mřenka Mramorovaná. Drobnější sekavcovitá rybka s dokonalým krycím zbarvením obývající čisté tekoucí vody.

Fotky této ryby na google.com

Mřenka je dnes poměrně vzácná, ale už jen rčení „neulovil ani mřenku“ svědčí o tom, že tomu tak nebylo vždy.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 – 4 tvrdé paprsky a 7 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 – 4 (obvykle 3) tvrdé a 4 –6 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 9 – 12 měkký a břišní ploutev 1(vzácně) – 2 tvrdé a 5 – 7 měkkých paprsků. Šupiny jsou tak malé a hluboko vrostlé, že se jejich počet v postranní čáře nebo nad a pod ní neeviduje.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu

  • šupiny zarostlé v kůži a jen na bocích (kůže se zdá být holá)
  • tři páry vousků
  • protáhlé tělo, které ale není výrazně zploštělé ze stran
  • mramorované zbarvení bez náznaku pravidelných pruhů

 

Mřenka obecná je naše původní ryba, která byla v minulosti velmi hojná a dokonce byla chována v rybníčcích a příkopech pro kuchyňské využití. Slavné „grundle“ údajně připravované z mřenek, se ale dělaly i z řady dalších drobných druhů ryb, například z hrouzků (něm. Gründling).

Dnes je mřenka mnohem vzácnější než kdysi. Je to dáno ničením původních koryt říček a potoků, eutrofizací a zabahněním původně čistých průtočných rybníků a jejich stok a údajně se její výskyt snížil i na potocích často přelovovaných elektrickým agregátem. Díky tomu je řazena mezi chráněné druhy.

Pokud se s ní dnes setkáme, není těžké ji poznat. Značná vousatost (3 páry vousků) a malé rozměry svědčí o tom, že máme před sebou rybu blízce příbuznou sekavcům. Původně byla mřenka zařazena spolu s nimi do jedné čeledi, ale v nedávné době byla vyčleněna samostatná čeleď mřenkovití. Mřenka je jediným jejím zástupcem žijícím v našich vodách.
Tělo mřenky pokrývá hladká kůže, jejíž drobné hluboko vrostlé šupinky se nacházejí pouze na bocích, kde je pokryta mramorovaným maskovacím vzorem – jeho základní odstín se mění podle lokality od pískově nahnědlé barvy až po našedlou. Tento decentní jemný vzorek postrádá jakékoli výrazné řady skvrn nebo pruhy, které jsou typické pro sekavcovité ryby žijící na našem území.

Při letmém pozorování v řece je vidět, jak se mřenka pohybuje u dna a v případě vyrušení provádí jen krátké úniky a poskoky, během nichž se snaží ukrýt mezi kameny. Souvisí to s redukcí plynového měchýře a do jisté míry to připomíná vranku.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 8 až 12 cm
obvyklé maximum: 15 cm
rekordní hodnoty: 16 – 18 cm

Hmotnost:

průměrná: 3 až 8 g
obvyklé maximum: kolem 20 g
rekordní hodnoty: přes 40 g

Výskyt v ČR

Vyskytuje se na většině našeho území v tocích pstruhového, lipanového a někdy i parmového pásma, může žít i v čistých průtočných rybnících a jejich stokách. Mnoho lokalit jejího výskytu zaniklo díky zabahnění, organickému znečištění apod. Ve vodách, které si dokázaly svou nenarušenost udržet, by neměla chybět. Jedná ale o nenápadný druh, který snadno uniká pozornosti a tak není snadné se s mřenkou setkat.

Biologie druhu

Mřenka je rybou dna. Díky značné redukci plynového měchýře si ani jinou formu existence nemůže dovolit. Aktivní proplouvání vodním sloupcem není pro tento druh typické, ale přesto podle některých autorů někdy vyplouvají mřenky za podmračených dnů nebo v noci až k hladině. Vyhovuje jí tvrdší oblázkové nebo písčité dno, jaké může nalézt jen v tekoucích čistých vodách, které jsou také jejím hlavním domovem.

Často proniká i do čistých průtočných rybníků vysočinského typu a vzhledem ke svým rozměrům dobře prospívá i v jejich stokách. Bylo zjištěno, že je citlivá vůči přehřátí vody. Upřednostňuje teplotu pod 20 °C a další zvýšení snáší poměrně špatně.
Potravou mřenky jsou drobní živočichové, které najde na dně – například larvy jepic, chrostíků, pakomárů, blešivci apod. Planktonem se živí jen zřídka.

Mřenka se může rozmnožovat už ve druhé sezóně svého života. V praxi to znamená, že se výtěru mohou účastnit jedinci, kterým ještě není ani 1 rok a platí to pro obě pohlaví. Jikry jsou kladeny ve 2 – 3 dávkách v průběhu května až července. Tření probíhá v párech u hladiny, jikry padají ke dnu a lepí se na řasové nárosty na kamenech.
Celkové množství jiker závisí na velikosti samice a pohybuje se v rozmezí 2 000 – 25 000 kusů.

Mřenka je významným členem společenstev mělčích proudných toků a představuje častou potravu velkých pstruhů i dravých ryb dna – mníka a úhoře. Její zákonná ochrana má smysl pouze v případě, že udržíme dostatečnou kvalitu vody v našich řekách, členitost jejich koryt a průtokový režim, který nedovolí zanášení rozsáhlých úseků jemným sedimentem. Za těchto podmínek nebude mít mřenka s přežitím naprosto žádné potíže, protože se rozhodně nejedná o choulostivý a snadno vyhubitelný druh.

Rozměry a růst

Mřenka je jako většina drobných ryb výrazně krátkověkým druhem. Maximální délka života je 4 – 5 let. Rychlost růstu je hodně závislá na podmínkách a bylo zjištěno, že samci rostou o něco rychleji. Pozoruhodný je poměrně rychlý růst v prvním roce života, který je dokonce rychlejší než růst mnoha daleko větších druhů ryb. Zřejmě je tu snaha uniknout alespoň části predátorů a také možnost dosáhnout již v následující sezóně pohlavní dospělosti. Další růst je pak již mnohem pomalejší a mřenky zřejmě investují značnou část získané energie do tvorby pohlavních produktů.
Většina mřenek s nimiž se můžeme setkat jsou jedno a dvouleté kusy a čtyřleté nebo starší „trofejní“ exempláře s délkou nad 15 cm jsou nesmírně vzácné.

Sportovní rybolov

Mřenku je možno ulovit na plavanou či položenou na drobné živočišné nástrahy (patentka, bílý červ, larvy vodního hmyzu) a to buď s nástrahou umístěnou přímo na dně nebo v jeho nejtěsnější blízkosti.
Daleko  pravděpodobnější je ale možnost ulovení mřenky do čeřínku při lovu nástražních rybek. Relativně velká šance je po výlovech ve výpusti některých čistých silně průtočných rybníků. Na vysloveně malých potocích ji lze někdy chytit i do ruky.


Mník jednovousí    Ryby našich vod    Okoun říční