Ostroretka stěhovavá

Hájena od 16.3. do 15.6.

Minimální lovná délka: 30 cm

Není chráněna

 

latinsky: Chondrostoma nasus
slovensky: Podustva obyčajná
anglicky: Nase, Nase Carp
německy: Nase
hovorově: Ostrá, vostrá

řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití

potrava: všežravec
délka života: 20 let
pohlavní dospělost: 4-7. rok
doba rozmnožování: březen-květen

běžná velikost: 25-40 cm
maximum: 60 cm

Ostroretka Stěhovavá. Protáhlá stříbrná ryba střední velikosti obývající proudné úseky lipanových a parmových řek, u nás zejména v řekách patřících do povodí Dunaje.

Fotky této ryby na google.com

Pohled na hejno ostroretek blýskajících se v mělkém proudu nemůže nechat v klidu snad žádného rybáře.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a  8 – 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 10 – 11 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 15 – 17 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 9 měkkých paprsků. V postranní čáře je 57 – 64 šupin, nad postranní čárou je 8 – 9 a pod postranní čárou 5 – 6 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • dlouhé, ze stran mírně zploštělé tělo
  • stříbřité boky
  • krátká načervenalá řitní ploutev s ostrým zakončením
  • načervenalé břišní ploutve
  • typická spodní ústa s ostrou hranou

Ostroretka stěhovavá se na našem území vyskytovala jako původní druh pouze v povodí Dunaje. Do labského povodí, kam patří větší část Čech, pronikla až nedávno díky vysazování. Na místech původního výskytu je významným druhem, který tvoří početná hejna a živí se z velké části řasovými nárosty, které seškrabuje z kamenů na dně svými typicky tvarovanými ústy.

Ústa ostroretky jsou výrazně spodní – nachází se na dolní straně hlavy a jejich tvar formovaný především rovnou ostrou hranou určenou pro odírání řas se nedá zaměnit s žádným jiným druhem. Stejně jako všechny „bílé ryby“ postrádá vousky. Ploutve jsou dobře vyvinuté s ostrými hroty, hřbetní a ocasní mají tmavou barvu, ostatní ploutve jsou načervenalé.
Pro rybáře představuje zajímavý úlovek, protože žije v hejnech a je možno se na její lov specializovat, dá se lovit na jemné náčiní na plavanou, položenou i muškařením a navzdory tomu, že se tyto ryby dají snadno lokalizovat, lov není úplně jednoduchý.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 25 až 40 cm
obvyklé maximum: do 50 cm
rekordní hodnoty: kolem 60 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,2 až 0,8 kg
obvyklé maximum: do 1,5 kg
rekordní hodnoty: přes 2 kg

Výskyt v ČR

Vyskytuje se v řekách od lipanového pásma až do proudnějších podjezí nížinných řek a přítoků údolních nádrží. Udrží se někdy i v samotných nádržích (např. Orava) a dokonce se úspěšně provádí odchov mladších ročníků na rybnících.

Hojná je dnes na mnoha lokalitách v oblasti svého původního výskytu – tedy na Moravě, v Čechách byla vysazena na mnoha místech (Vltava, Berounka, Ohře, Labe, …), ale zatím tu nikde není příliš početná. Možná právě proto na českých revírech běžně dorůstá trofejních velikostí. Z moravských řek s dobrým stavem této ryby lze zmínit Svratku nebo Bečvu.

Biologie druhu

Ostroretka je společenská ryba tvořící početná hejna. Obývá zejména proudné úseky řek lipanového a parmového pásma s kamenitým dnem, kde nachází dostatek potravy v podobě řasových nárostů a drobných vodních živočichů. Zatímco v létě se ostroretky pasou i ve velmi mělkých proudech a můžeme je snadno pozorovat, v chladné části roku se přesouvají do hlubší tažné vody. Odhalení jejich přítomnosti je možné pozorováním, kdy se ryby při sběru potravy prozradí typickými záblesky svých stříbrných boků anebo je možné hledat stopy jejich činnosti na kamenech s řasovými porosty.

Podle rýh zanechaných v povlaku řas lze snadno odhadnout i velikost přítomných ryb. Často ale ostroretky vyjíždějí do míst, kde se intenzivně krmí, jenom za tímto účelem a většinu času tráví v hlubší vodě. Do úplných mělčin mnohdy vyjíždějí až za šera.

Ačkoli je ostroretka schopna uživit se prakticky pouze řasami, na mnoha místech najdeme v její potravě také larvy pakomárů, chrostíků a jepic, čehož se využívá při lovu této ryby muškařením, v žaludcích ostroretek bývá nalezen i detrit a navíc si tyto ryby snadno zvykají na umělou potravu ať už v případě rybničního chovu nebo na krmení nabízené sportovními rybáři.

Tam, kde se vyskytuje hlavatka, tvoří ostroretky podstatnou část její potravy. Na slovenské řece Oravě je nebo byla ostroretka z tohoto důvodu dokonce hájena.
Pohlavně dospívají ostroretky ve stáří 4 – 7 roků v závislosti na tempu růstu. Ke tření ostroretky migrují do mělkých proudů a tvoří početná hejna. K výtěru dochází od konce března do května – nejčastěji v dubnu. Tak jako u jiných druhů ryb zde hraje klíčovou roli teplota vody. Jikry jsou ukládány na kamenité dno v prudkém proudu často i mělčím než 20 cm. Vzhledem k velké početnosti třecích hejn jich může na dně ležet i viditelná vrstva.
Samice klade v závislosti na své velikosti 1 000 – 65 000 jiker, což mezi kaprovitými rybami není mnoho a v tomto ohledu ostroretka poněkud připomíná parmu.

Z pohledu sportovních rybářů je výtěr ostroretky obdobím, kdy se může naplno projevit jejich etika. Lov ryb připravených k výtěru nebo brodění v trdlišti nejsou nejlepší vizitkou sportovní vyspělosti člena Petrova cechu.

V současnosti je zajímavé sledovat uchycení ostroretky v západní části našeho území, kde je dosud spíše náhodným úlovkem, přestože místy již vytváří stabilní, i když nepříliš početné populace. Na velkých řekách typu Vltavy a Labe pak místy dorůstá i rozměrů daleko za hranicí běžných trofejních úlovků a existují neověřené zprávy o jedincích nad 60 cm. Zde se nabízí možnost výrazného překonání současného rekordu a záleží jen na tom, zda budou údaje o některé z takových ryb publikovány.

Rozměry a růst

Ostroretku je možné zařadit mezi středněvěké ryby. Patnáctý rok věku překročí jen malé procento jedinců, ale existence trofejních ryb naznačuje, že se tento druh možná dožívá i 20let. Růst obou pohlaví je hodnocen jako přibližně stejný snad jen s tím rozdílem, že samice jsou vyšší a zejména před výtěrem mají objemnější břicho (= jsou v průměru těžší).

Sportovní rybolov

Ostroretka je oblíbenou rybou aktivních rybářů, kteří ji loví od jara do zimy zejména na plavanou, ale i na položenou a v poslední době i muškařením. Ukazuje se, že se stává i oblíbeným úlovkem milovníků feederových prutů, které dovolí rybáři dokonalou prezentaci nástrahy v prudkých mělkých proudech. Nástraha by měla ve všech případech ležet na dně nebo kopírovat jeho průběh.

Vzhledem ke svému pomalému růstu a skutečnosti, že její sportovní hodnota převyšuje hodnotu kulinářskou, by měla ostroretka patřit mezi druhy, u nichž bude preferován přístup „chyť a pusť“ – přinejmenším ze strany těch rybářů, kteří se na její lov hodlají specializovat.

Možný výběr náčiní pro lov ostroretky

Plavaná: Cokoli z nabídky plavačkových prutů – matchový prut, bolonézka, dělička nebo bič – výběr hlavně s ohledem na rozlehlost revíru.
Koncový návazec v rozmezí 0,08 – 0,16 mm.
Nástraha – bílí červi, hnojáčci, larvy vodního hmyzu, řasy, houska, oplatek, různá těsta, kroupy apod.

Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“, pickerový prut.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 – 0,16 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru jiných ryb – např. parmy, při lovu v silném proudu apod.
Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, houska, hnojáčci, různá těsta, kroupy – podobně jako při lovu na plavanou.

Muškaření: Jemný prut – AFTMA v rozmezí 3 – 5, délka podle místních podmínek. Návazce 0,12 – 0,18 mm.
Menší tmavší mokré mušky a zejména nymfy vedené pomalu v blízkosti dna.

Přívlač: Na nejmenší druhy vláčených nástrah lze občas na místech hojného výskytu ostroretky dostat záběry v počtu převyšujícím kategorii záběrů náhodných. Na vodách s ojedinělým výskytem postrádá přívlač smysl.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Průměrná váha podle délky ryby


Okounek pstruhový    Ryby našich vod    Ostrucha křivočará