Parma Obecná ( Říční )

Parma Obecná ( Říční ). Je velká ryba s protáhlým tělem žijící v proudných úsecích na středním toku našich řek. Zdržuje se u dna, kde se živí především drobnými živočichy, vzácněji i rostlinnou potravou. Velká parma využívající sílu proudu je od nepaměti pokládána za houževnatého bojovníka schopného prověřit kvality rybáře i jeho náčiní.

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 – 4 tvrdé paprsky a 8 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 – 3 tvrdé a 5 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 16 – 18 měkkých větvených paprsků a břišní ploutev tvoří 2 tvrdé nevětvené a 8 měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 54 – 66 šupin (nejčastěji 58 – 62), nad postranní čárou je 12 – 14 řad šupin a pod ní je 7 – 9 řad šupin.

Požerákové zuby jsou u parmy trojřadé, poměrně robustní a obvykle uspořádané podle vzorce 2.3.5 – 5.3.2.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• štíhlé protáhlé tělo
• tupě zakončený klínovitý rypec
• velká masitá spodní ústa
• čtyři vousky
• úzká dlouhá řitní ploutev
• nazlátlé boky
• načervenalé ploutve (hlavně řitní a ocasní)

 

Parma obecná je nebo alespoň bývala typickou rybou proudných úseků na středním toku našich řek, které také byly díky ní označeny jako parmové pásmo. Jedná se o štíhlou rybu větších rozměrů přizpůsobenou k životu v proudící nebo tažné vodě. Pohybuje se u dna, kde také vyhledává potravu. Jako většina kaprovitých ryb je všežravá, ale s ohledem na místa výskytu preferuje živočišnou potravu, kterou tvoří larvy vodního hmyzu, korýši a za vyšší vody i žížaly, slimáci a ostatní bezobratlí splavení do řeky. Velké parmy jsou schopny lovit i rybky nebo raky. Při hledání potravy parma často obrací kameny.

Celé tělo parmy je přizpůsobeno k životu v proudící vodě. Trup je dlouhý a nízký s velkými ploutvemi, hlava je kónicky protažená, výrazně spodní ústa jsou obklopena čtyřmi silnými masitými vousky.
Z pohledu sportovního rybolovu představuje parma atraktivní druh, který sice není proslulý chutným masem, ale pro svou bojovnost a osobitou krásu je oblíbeným úlovkem mnoha rybářů.

Základní údaje:

Výskyt v ČR

Vyskytuje se v proudech s tvrdým dnem v řekách nebo i potocích na celém našem území. Místy vzácná, někde i celoročně hájená. Na některých revírech naopak zcela běžná. Dobrý stav parem mají např. Berounka, Bečva, Dyje, Lužnice, Svitava, ale i některé úseky Labe a Vltavy.

Biologie druhu

Parma je vzhledově nezaměnitelnou rybou obývající proudné úseky podhorských i nížinných řek, kde dává přednost místům s tvrdým nejlépe kamenitým dnem. Je rybou společenskou – tvoří početná hejna, která společně protahují řekou nebo postávají v rýhách a prohlubních řečiště.

Potravu parmy tvoří zejména larvy vodního hmyzu, měkkýši, korýši a u větších jedinců i drobnější ryby. Na některých lokalitách byl prokázán značný podíl rostlinné potravy (nejčastěji řasy), objemově překračující i 40%. Při sběru potravy parma ryje ve dně a často obrací kameny. Krmící se parmy přitom často doprovázejí jiné druhy ryb (plotice, okouni, …) parazitující na jejich pracovním úsilí. Přestože parmy často přijímají potravu během dne, je zejména pro větší exempláře typická noční aktivita. Potravní aktivita parem se stupnňuje při stoupající zakalené vodě, kdy se tyto ryby věnují sběru živočichů splavených ze zatopených míst, například žížal a slimáků.

Masité pysky parmy jsou dokonale vytvarovány k odírání drobných živočichů z kamenů a dokonalou detekci potenciální potravy zajišťují parmám čtyři výrazné silné vousky.
Při rozmnožování se parmy shlukují do hejn a migrují do mělkých kamenitých úseků. Vlastní tření je poměrně bouřlivé a s jednou jikernačkou se obvykle vytírá několik podstatně menších mlíčáků. Relativně velké jikry (20 000 až 80 000 na 1 kg hmotnosti samice) nejsou nijak ukrývány. K výtěru dochází obvykle během května až června, tedy později než u většiny kaprovitých ryb.

Rozdíly ve vzhledu obou pohlaví jsou minimální, ale růst samců je pomalejší a navíc se dožívají nižšího věku. Celkově jsou samci početnější, ale ve vyšších věkových kategoriích převládají samice. Velké parmy přes 50 cm, které jsou zajímavé pro sportovní rybolov, už jsou výhradně jikernačky.

Parma je nejaktivnější v letním období, na zimu se ryby shromažďují v hlubokých mírně proudících úsecích a omezují příjem potravy. V tomto období jsou na některých revírech decimovány (jedinci do 40 cm) zimujícími kormorány.

Rozměry a růst

Jak už bylo uvedeno v kapitole o biologii parmy, díky tomu, že samci nedorůstají větších rozměrů, jsou všechny trofejní parmy bez výjimky samice. Navíc s ohledem na pomalý růst roste velká parma minimálně patnáct let. Proto je dnes úlovek trofejní parmy vzácností. Za velké je možno považovat kusy od 70 cm celkové délky. Ryb přes 80 cm se chytí velmi málo a je jen těžko k uvěření, že v minulosti se lovívaly i metrové exempláře.

Zemí, kde je lov parem velmi populární, je Velká Británie. Věnují se mu tam desítky specialistů, vyvíjí se rybářské náčiní určené výhradně k lovu tohoto druhu a mnohé revíry v této zemi jsou chápány jako vysloveně “parmové”.

V naší zemi je situace poněkud jiná. Možná i to je důvod toho, že žádná z velkých ryb chycených v minulosti není oficiálně evidovaná a uznávaný rekord z území našeho státu je mnohem menší.

Sportovní rybolov

Doby, kdy byla parma nedílnou součástí jídelníčku rodin žijících v okolí řeky již patří minulosti. V místech jejího hojného výskytu sice stále dochází k jejímu vybíjení, ale celkově se vztah rybářů k parmě posouvá do roviny sportovního rybolovu v jeho moderním pojetí, kdy stále více ryb vrací jejich přemožitelé do revíru, aby se nepřipravili o úlovky v budoucnu. Při pomalém růstu parmy je to více než žádoucí.

Důvodů, proč obliba parmy jako sportovní ryby stoupá, je víc. Jednak žije v líbivých a lovecky atraktivních úsecích řeky, dále je dostatečně velká a bojovná, aby mohla být považována za uspokojivý úlovek, tvoří hejna a poskytuje tak možnost ulovit několik exemplářů z jednoho místa a především – lze ji lovit mnoha způsoby od statických až po ryze sportovní a aktivní techniky jako je muškaření. Právě při lovu na moderní jemné náčiní je parma skvělým soupeřem, který dovolí rybáři vychutnat si zdolávání pěkné ryby. Chceme – li úlovky vracet vodě, je lepší jemnost náčiní nepřehánět a postarat se nakonec o unavenou rybu, která se při boji vydá ze všech sil, dokud sama neodplave.

Nejběžnějším, nejsnadnějším a asi i nejúspěšnějším je lov parmy na položenou, dobré výsledky je možno dosáhnout i při plavané, překvapivě úspěšná může být muškařina, kdy je možné tuto rybu lovit na nymfy nabízené v blízkosti dna a tu a tam je možno uspět i při vláčení umělými nástrahami.

Možný výběr náčiní pro lov parmy

Položená: Prut spíše delší kvůli udržení vlasce mimo proud, odhozová hmotnost do 60g, v silném proudu i více. Vhodné jsou feederové pruty – kategorie dle síly proudu a velikosti ryb. Pro lov na cit jsou vhodné delší pruty pro lehkou přívlač.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 – 0,25 mm. Silnější průměry hlavně při lovu na rousnici za vyšší vody.
Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, rousnice, larvy vodního hmyzu, lančmít, sýr nebo sýrové těsto, mrtvá rybka.

Plavaná: Matchový prut nebo bolonézka – oboje raději výkonnější, dělička, lze použít i běžný delší teleskopický prut. Koncový návazec v rozmezí 0,14 – 0,20 mm, použití slabších vlasců ryby příliš vysiluje.
Nástraha – bílí červi, larvy vodního hmyzu, řasy, žížaly, lze navázat i umělou mušku (nymfu).

Muškaření: Delší prut, nejlépe devítistopý (275 cm) – AFTMA v rozmezí 5 – 7, hodně záleží na osobních zvyklostech, podmínkách a očekávané velikosti úlovku.
Návazce 0,16 – 0,22 mm podle podmínek.
Nymfové mušky přírodních, spíše tmavších odstínů, zlatohlavé nymfy, drobné jigy.

Přívlač: Delší prut pro lehkou přívlač nejlépe 275 cm s odhozovou hmotností buď 5 – 20 g nebo 10 – 30 g.
Monofilní vlasec 0,16 – 0,22 mm podle podmínek, případně slabá pletená šňůra.
Parma bere vláčecí nástrahy nepříliš ochotně, lepších výsledků se dosahuje u početných hladovějších populací.
Lze použít gumové nástrahy, voblery, rotační třpytky i plandavky. Velikost nástrahy 3 – 8 cm. Nástrahu je třeba vést pomalu v blízkosti dna.

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce	Počet úlovků v %
Couvající	11,11 %
Narůstající	22,22 %
Úplněk	22,22 %
Žádný	44,44 %

---