Perlín ostrobřichý

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: nemá

Není chráněn

 

latinsky: Scardinius erythrophthalmus
slovensky: Červenica obyčajná
anglicky: Rudd
německy: Rotfeder
hovorově: Červenopeřice

řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití

potrava: všežravec
délka života: 12 let
pohlavní dospělost: 2. rok
doba rozmnožování: květen-červen

běžná velikost: 15-30 cm
maximum: 45 cm

Perlín Ostrobřichý. Středně velký zástupce tzv. “bílých ryb” milující teplejší zarostlé, buď stojaté nebo jen mírně proudící vody. Typickým znakem jsou výrazně červené ploutve.

Fotky této ryby na google.com

Často podceňovaný perlín je nejen krásně zbarvená ryba, ale může být i překvapivě zajímavým objektem sportovního rybolovu.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 – 3 tvrdé paprsky a 7 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 10 – 12 (měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé nevětvené a 8 měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 32 – 43 šupin (nejčastěji 38 – 42), nad postranní čárou bývá 7 – 9 řad šupin, pod ní pak 3 – 4 řady.

Perlín – Ploutve do červena. Nazelenalý hřbet. Horní postavení úst. Plotice – Oranžová skvrna v oku. Ploutve do oranžova.

Požerákové zuby perlína jsou dvojřadé – v první řadě je 5 větších zubů, v druhé 3 menší s pilovitými hroty.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • ploché tělo
  • stříbrné zbarvení s modravými a žlutavými odlesky
  • horní postavení úst
  • ostrý kýl na břiše
  • sytě červené zbarvení ploutví na spodku těla

 

Rozdíly oproti plotici (perlín je dole):

  • duhovka oka postrádá červené zbarvení
  • hřbetní ploutev je posunuta daleko za úroveň kořenů břišních ploutví

Perlín ostrobřichý je typickou rybou zarostlých rybníků, tůní a odstavených říčních ramen. Vyskytuje se i v tekoucích vodách a mělčích údolních nádržích. V některých menších tůních se může stát dominantní složkou rybí obsádky, ale na většině vod je rozšířen méně než jiné příbuzné druhy – například plotice. Perlín je plotici v mnohém podobný.

Dosahuje o něco menších rozměrů, má vyšší ploché tělo s typickým ostrým kýlem před řitní ploutví, horní postavení úst a především zářivě červené zbarvení ocasní, řitní a břišních ploutví. Tento typický znak se také stal příčinou mnoha krajových názvů – červenopeřice, červenka apod. Barva šupin je na bocích stříbřitá s výrazným perleťovým leskem a nádechem žluté a modré barvy, hřbet je zelenošedý.

Jde o druh s oblibou vytvářející hejna, která se volně pohybují vodním sloupcem a často i v blízkosti hladiny.
Potrava perlína je do jisté míry unikátní, protože zahrnuje možná největší podíl rostlinné složky ze všech našich původních druhů ryb. Jedná se o různé jemnolisté vodní rostliny a řasy.
Z rybářského hlediska je perlín zajímavý hlavně pro plavačkáře jako jeden z běžných druhů menších kaprovitých ryb, výborně se ale loví i na mušku.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 15 až 30 cm
obvyklé maximum: do 40 cm
rekordní hodnoty: kolem 45 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,1 až 0,3 kg
obvyklé maximum: do 1 kg
rekordní hodnoty: přes 1,5 kg

Výskyt v ČR

Zarostlé stojaté vody – tůně, pískovny, rybníky na většině našeho území, ale zejména v nižších polohách. Dále tradiční rybníkářské oblasti, kde uniká z rybníků i do sportovních revírů, mírně tekoucí řeky a teplejší údolní nádrže. Jeho výskyt je do velké míry spojen s přítomností porostů vodního rostlinstva.

Zatímco v některých malých lokalitách vytváří prakticky monokulturní hladové populace s pomalým růstem, na místech, kde je vystaven konkurenci ostatních druhů kaprovitých ryb, bývá vzácnější.
Místem, kde se vyskytuje relativně hojně a dorůstá i trofejních rozměrů jsou stojaté i mírně tekoucí vody jižní Moravy – např. řeka Dyje a nádrže na ní.

Biologie druhu

O závislosti perlína na přítomnosti vodního rostlinstva už byla řeč. Rostliny poskytují perlínům potravu, úkryt i substrát k výtěru. Spolu s perlínem se na podobných místech vyskytují i lín a štika. Potrava perlína se mění v průběhu života. Mladí jedinci se živí zejména planktonem a dalšími drobnými bezobratlými, ale při délce těla kolem 60 – 80 mm dochází k postupné orientaci na rostlinnou potravu zahrnující řasové nárosty i hrubší rostlinný materiál, který je hlavní složkou potravy nejstarších ročníků. Dokládá to i obsah trávicího ústrojí, kterým je za normálních okolností temně zelená kašovitá hmota. Jistý podíl živočišné potravy ale zůstává zachován a při nedostatku potravy loví větší perlíni často hmyz a někdy dokonce i potěr včetně svého vlastního.

Perlíni mohou pohlavně dospívat už ve druhém roce života. Vytírají se ve skupinách na vodní rostlinstvo, v případě jeho nadostatku i na jiné substráty. S jednou samicí se vytírá několik samců. Výtěr většinou probíhá ve dvou dávkách – k prvnímu tření dochází v průběhu května až v první polovině června a je při něm uvolněno asi 3/4 obsahu vaječníků, zbylé jikry se uvolní při druhém výtěru, který následuje asi s měsíčním odstupem. Podle některých údajů je výtěr v teplých oblastech jednodávkový. Samice mívá 15 000 – 100 000 jiker. Rozdíly ve vzhledu obou pohlaví jsou nepatrné, samci mají v době výtěru jemnou třecí vyrážku na přední části těla. Typickým znakem perlína je pohyb ve všech vrstvách vodního sloupce a častý pobyt v blízkosti hladiny. Přítomnost ryb tak můžeme snadno zjistit pozorováním.

Rozměry a růst

Růst perlína je velmi variabilní. Na některých lokalitách tvoří početné a pomalu rostoucí populace někdy nedosahující maximální délky ani 15 cm. Na úživných vodách roste rychleji a může přesahovat i délku 40 cm. Samice rostou o něco rychleji. Literatura udává maximální stáří 12 let.

Sportovní rybolov

Na většině míst je perlín loven pouze jako nástražní rybka, zabírá náhodně při lovu jiných ryb nebo je běžným úlovkem dětí. Tam, kde dorůstá větších rozměrů, může být zajímavou rybou pro plavačkáře – tím spíš, že ho je možno lovit i v zimním období. Nejvíce záběrů je ve sloupci. Záběry jsou aktivní, poměrně rázné a často dochází k zvedavým záběrům, mnohdy už při klesání nástrahy. Po zakrmení dokáže perlín brát i ze dna, což dovoluje lovit ho i na lehčí položenou.
Málo známou věcí je, že perlíni pohybující se ve svrchních vrstvách vody místy výborně berou na suchou mušku a snad ještě lépe na miniaturní strímry popotahované těsně pod hladinou. Tam, kde tomu tak je, nabízejí perlíni vynikající zábavu zejména začínajícím muškařům

Možný výběr náčiní pro lov perlína

Plavaná: Matchový prut nebo bolonézka – spíše jemnější, lze použít i běžný delší teleskopický prut, pokud je dostatečně jemný.
Koncový návazec v rozmezí 0,08 – 0,12 mm.
Nástraha – bílí červi, houska, různá těsta.

Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí, feeder kategorie „light“ nebo pickerový prut.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 – 0,16 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru větších ryb nebo při lovu v zarostlých partiích.
Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, houska, různá těsta stejně jako při lovu na plavanou.

Muškaření: Jemný prut – AFTMA v rozmezí 3 – 5, délka podle místních podmínek, ale většinou stačí i 240 cm (8 stop).
Návazce 0,08 – 0,12 mm.
Menší suché mušky, droboučké strímry do 2 cm – lze použít i některé lehčí pstruhové nymfy na háčku s rovným ramínkem.

Přívlač: Připadá v úvahu pouze teoreticky, ale perlín občas zabírá na miniaturní rotačky a nejmenší twistříky, jigy a marmyšky.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce Počet úlovků v %
Couvající 25 %
Narůstající 50 %
Žádný 25 %

Průměrná váha podle délky ryby


Parma obecná ( říční )    Ryby našich vod    Piskoř pruhovaný