Plotice obecná

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: nemá

Není chráněna

 

latinsky: Rutilus rutilus
slovensky: Plotica obyčajná
anglicky: Roach
německy: Plötze, Rotauge
hovorově: Bělice, bělka, ploťka

řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití

potrava: všežravec
délka života: 18 let
pohlavní dospělost: 2-3. rok
doba rozmnožování: květen

běžná velikost: 15-30 cm
maximum: 50 cm

Plotice Obecná. Menší stříbrně zbarvená ryba žijící ve většině našich vod od lipanového pásma níže. Vyskytuje se jak ve stojatých tak tekoucích vodách, živí se širokým spektrem potravy a je častým a oblíbeným úlovkem mnoha sportovních rybářů.

Fotky této ryby na google.com

Možnost zachytat si pořádné plotice je velkým lákadlem pro většinu plavačkářů i milovníků chvějivé špice.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 8 – 11 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 8 – 12 (nejčastěji 10) měkkých větvených paprsků a prsní ploutev 1 tvrdý a 15 měkkých paprsků. V postranní čáře je 37 – 46 šupin (nejčastěji 41 – 43).

Perlín – Ploutve do červena. Nazelenalý hřbet. Horní postavení úst. Plotice – Oranžová skvrna v oku. Ploutve do oranžova.

Požerákové zuby bývají u plotice velmi variabilní. Jsou poměrně silné, jednořadé (vzácně i dvojřadé), obvykle se vzorcem 6 – 5 (na jednom oblouku 6 zubů v jedné řadě, v protějším oblouku 5 zubů – proti mezerám na druhé straně). Zaznamenány byly i požerákové zuby v uspořádání 5 – 5, 6 – 6 nebo 2.6 – 5.2 (dvojřadé).

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • protáhlé, mírně zploštělé tělo
  • stříbrné boky s poměrně velkými šupinami
  • základna břišních ploutví je pod 1. paprskem hřbetní ploutve
  • střední ústa
  • červená duhovka oka

Plotice obecná je naší nejběžnější rybou vůbec a pravděpodobně se nenajde rybář, jenž by se s ní během své praxe nesetkal.

Jedná se o středně velkou rybu schopnou úspěšně přežívat ve stojatých i tekoucích vodách s výjimkou horských bystřin. Vyskytuje se běžně na celém našem území a na mnoha revírech tvoří značnou část jejich obsádky.
Dá se považovat za nejběžnějšího a nejtypičtějšího zástupce skupiny tzv. „bílých ryb“, čemuž odpovídá i její klasické stříbrné zbarvení s tmavým hřbetem a ploutvemi. Pouze břišní ploutve a ploutev řitní mají načervenalou barvu. Tělo je ze stran zploštělé, ale zdaleka není tak vysoké jako u perlína nebo cejnů.

Ústa jsou střední a u většiny jedinců je možno pozorovat typické červenavé zabarvení oční duhovky.
Vzhledem k bohatému výskytu, životu v početných hejnech, aktivnímu sběru potravy všeho druhu i celoroční aktivitě se stala plotice oblíbenou rybou všech rybářů majících v oblibě jemné chytání s velkým počtem záběrů. Ulovit velké jedince přitom zdaleka není snadné.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 15 až 30 cm
obvyklé maximum: do 40 cm
rekordní hodnoty: kolem 50 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,1 až 0,4 kg
obvyklé maximum: do 1 kg
rekordní hodnoty: přes 1,5 kg

Výskyt v ČR

Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách na celém našem území, včetně revírů s určitým stupněm devastace. Velké plotice najdeme ve větších řekách parmového a cejnového pásma, údolních nádržích a rozlehlých pískovnách.
Kdo si chce dobře zachytat velké exempláře, může navštívit v jarním období přítok některé velké údolní nádrže nebo lovit v letním období pod jezem některé z úživnějších řek.

Biologie druhu

Plotice je společenská ryba tvořící hejna jedinců přibližně stejné velikosti. Podle místa výskytu mohou mít od několika až do několika set jedinců a někdy i víc. Pohybují se ve sloupci a živí se veškerou dostupnou potravou, přednost dávají spodní části sloupce a dnu. Kromě drobných živočichů jsou dospělé plotice schopny ve velkém konzumovat rostlinnou hmotu – připomeňme například známý lov plotic na řasy a živí se i rostlinnými zbytky ze dna. V potravě mladších jedinců převažuje plankton.

Na hlubokých vodách se hejna velkých plotic drží přes den na hlubší vodě a v noci připlouvají ke břehům.

Pohlavní dospělost závisí hodně na dosažené velikosti – v příznivých podmínkách se mohou třít už dvouleté ryby, většinou nastupuje pohlavní zralost o něco později. Tření probíhá v jedné dávce obvykle v květnu a ryby kvůli němu podnikají kratší či delší migrace zpravidla proti proudu. Plotice se vytírají na vodní rostlinstvo, potopené větve nebo kořeny stromů a v případě nouze se mohou vytřít i na kamenitý nebo písčitý substrát. Samice klade obvykle 20 000 až 100 000 jiker, přičemž u jedinců nad 1 kg může množství jiker překročit i 200 000.

Výtěr probíhá často společně s dalšími druhy kaprovitých ryb a často při něm dochází k mezidruhovému křížení nejčastěji s perlínem nebo cejnem velkým. Kříženci jsou místy celkem běžní. Vysoký počet kříženců plotice s perlínem byl v minulosti pozorován na Záskalské nádrži u Hořovic a kříženci s cejnem se pravidelně loví na Orlické údolní nádrži, kde dorůstají délky přes 35 cm.

Plotice se dá lovit na nejrůznějších typech stanovišť – zatímco v řece v létě vytahuje i do mělkých proudů a peřejí, v zimě má ráda hlubší a klidnější místa. Celkově je asi nejlepším místem pro lov na řece mírně tažná voda a na přehradách mělčí partie následované prudším zlomem do hloubky.

Vzácně se u nás může vyskytnout příbuzný druh Plotice lesklá (Rutilus pigus), která má hlavní těžiště výskytu v jižní Evropě, vyskytuje se ve slovenském úseku Dunaje a mohla by se objevit v dolních úsecích Dyje a Moravy. Je v průměru o něco větší než plotice obecná, má relativně menší hlavu a silnější ocasní násadec. Navíc je poněkud barevnější, zejména v období tření.

Rozměry a růst

Plotice je středněvěká ryba s věkovým maximem kolem 17 – 18 let. Takové kusy žily v minulosti nejen na rozlehlých vodách, ale i v mnoha malých čistých říčkách, zejména na Českomoravské vrchovině nebo třeba na Vltavě v oblasti dnešního Lipna. Dnes je lépe hledat větší exempláře na úživnějších vodách v oblastech s nižší nadmořskou výškou.

Je známo, že plotice přes 1 kg se běžně loví na řekách Velké Británie, kde se na jejich lov specializuje řada rybářů. Bylo by zajímavé zjistit, zda jsou u nás velké plotice vzácnější nebo zda je malý počet trofejních úlovků dán pouze nedostatečným zájmem o tento druh. Pravda bude možná v tom, že britské plotice mají v místních řekách díky podstatně menšímu výskytu u nás preferovaného kapra přece jen jiné podmínky.

Velice rychlý růst lze pozorovat u plotic z chovných rybníků, kde se běžně dají na výlovech pozorovat ryby celkem zajímavých rozměrů.

Sportovní rybolov

Protože stále přibývá rybářů toužících si u vody prostě zachytat bez zvláštních nároků na velikost úlovku, stává se všudypřítomná a aktivní plotice velmi oblíbenou rybou. Milují ji plavačkáři od závodníků až po rekreační rybáře, kteří v létě pod jezem nejednou lapají jednu rybu za druhou, stává se oblíbenkyní mistrů chvějivé špice a mnohý feedrař na ni nedá dopustit, běžně se dá lovit na umělou mušku a může se stát zajímavým objektem i pro milovníka ultralehké přívlače, protože se nechá přemluvit k záběru například na miniaturní marmišky.

Možný výběr náčiní pro lov plotice

Plavaná: Matchový prut nebo bolonézka – spíše jemnější, lze použít i běžný delší teleskopický prut, pokud je dostatečně jemný. Plavačkoví specialisté použijí dlouhé biče nebo odkládací pruty (děličky).
Koncový návazec v rozmezí 0,06 – 0,12 mm.
Nástraha – bílí červi, houska, oplatek, hnojáčci, řasy, larvy vodního hmyzu, různá těsta.

Položená: Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí – bez velkých nároků, feeder kategorie „light“ nebo v silnějším proudu i „medium“, pickerový prut.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,08 – 0,16 mm. Silnější průměry hlavně kvůli možnosti záběru větších ryb nebo při lovu v zarostlých partiích, silném proudu apod.
Vhodnými nástrahami jsou bílí červi, houska, hnojáčci, různá těsta – stejně jako při lovu na plavanou, konzervovaná kukuřice, …

Muškaření: Jemný prut – AFTMA v rozmezí 3 – 5, délka podle místních podmínek.
Návazce 0,08 – 0,14 mm.
Menší mokré mušky a nymfy, občas i suchá muška.

Přívlač: Plotici lze lovit na marmyšky nejmenších velikostí a občas zabere i na droboučké cikády a rotačky.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce Počet úlovků v %
Couvající 55,56 %
Narůstající 11,11 %
Úplněk 33,33 %

Průměrná váha podle délky ryby


Piskoř pruhovaný    Ryby našich vod    Podoustev říční