Síh peleď

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: nemá

Není chráněn

 

latinsky: Coregonus peled
slovensky: Sih vel`ký
anglicky: Peled whitefish, Siberian Cisco
německy: Peledmaräne

řád: Lososotvaří
čeleď: Lososovití

potrava: všežravec
délka života: jen několik let
pohlavní dospělost: 2-6 rok
doba rozmnožování: listopad-prosinec

běžná velikost: 30 až 45 cm
maximum: přes 60 cm

Síh peleď. Dovezený druh vysazený na našem území ve snaze zlepšit produkci kaprových rybníků. Snáší teplejší a kalnější vodu než příbuzný síh severní – maréna, ale pro sportovní rybáře představuje ještě tvrdší oříšek.

Fotky této ryby na google.com

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 – 4 tvrdé paprsky a 8 – 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 – 5 tvrdých a 12 – 15 měkkých větvených paprsků. V postranní čáře je 82 – 93 šupin, nad čárou je 11 – 12 řad šupin, pod čárou 9 – 11 řad.

U síhů je významným rozlišovacím znakem počet žaberních tyčinek. Peleď 46 – 69, zatímco maréna jich má jen 20 – 39. Znamená to, že filtrační aparát marény je výrazně hrubší a ta je proto nucena živit se většími planktonními organismy, zatímco peleď daleko snáze loví i drobnější plankton.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu

  • ploché a poměrně vysoké stříbřité tělo
  • tuková ploutvička
  • šupiny tvoří vodorovné řádky podobně jako u lipana
  • ústa jsou namířena lehce vzhůru a do jisté míry připomínají ústa lipana
  • hlava je v porovnání s tělem poměrně malá a krátká
  • často se vyskytují i kříženci s marénou, což je možná i případ vyobrazené ryby, která má ale daleko blíže k peledi

Síh peleď se původně vyskytoval pouze v jezerech a velkých řekách na území dnešního Ruska, ale postupně jak byla doceňována jeho hodnota v komerčním rybářství, byl vysazen na mnoha místech Evropy. U nás je spolu se síhem severním – marénou jedním ze dvou druhů síhů, které se v našich vodách významněji prosadily.

Rybníkáři na něm oceňují vyšší toleranci k přehřátí, zákalu a znečištění vody než u marény, díky čemuž ho lze chovat na většině našeho území. I přesto se ale jedná o choulostivou rybu, která snadno hyne během výlovů i při transportu a vyžaduje zvláštní zacházení. Po dobrých zkušenostech s rybničním chovem byl tento druh vysazen i do sportovních revírů, kde se však ukázalo, že je ještě obtížněji lovitelný než maréna.

Protože navíc dochází běžně i ke křížení obou druhů, vyskytuje se na mnoha lokalitách směs obou rodičovských druhů i mezidruhových kříženců a díky nízkému podílu čistokrevné marény, která se přece jen loví udicí nejsnáze, jsou dnes úlovky síhů z těchto vod nižší než kdysi.

Vzhledově se peleď maréně velmi podobá, je to také stříbřitá ryba s tmavými ploutvemi, tukovou ploutvičkou, relativně malou hlavou a šupinami tvořící nezřetelné řádky.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 30 až 45 cm
obvyklé maximum: do 55 cm
rekordní hodnoty: přes 60 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,3 až 1 kg
obvyklé maximum: do 2 kg
rekordní hodnoty: přes 3 kg

Výskyt v ČR

Síh peleď je druhem chovaným v mnoha produkčních rybnících na celém našem území. Byl vysazen i do některých údolních nádrží, z nichž nejznámější jsou asi Lipno a Jesenice.

Biologie druhu

Ve své domovině žije peleď v řekách a jezerech. Jednotlivé populace do jisté míry liší chováním – říční peledě podnikají třecí migrace, jezerní jsou stálé. Lze předpokládat, že k nám dovezené peledě původně pocházejí z některé netažné jezerní formy. U nás se síhové peledě vysazují prakticky výhradně do stojatých vod – rybníků a údolních nádrží. Zprávy o úlovcích z tekoucích vod téměř neexistují.

Během roku se peledě pohybují daleko od břehů na volné vodě, často i poměrně hluboko. Pouze v období rozmnožování připlouvají ke břehům a pohybují se nějakou dobu v jejich blízkosti.

Potravou peledí je podobně jako u většiny síhů plankton. Filtrují jej na žaberních tyčinkách, které mají zhruba dvakrát hustší a jemnější než maréna. Právě výrazná specializace na lov planktonu je důvodem obtížné lovitelnosti tohoto druhu na udici. Okrajově se peledě živí i vodním hmyzem, náletovou potravou a potěrem ryb. Nálezy detritu v zažívadlech těchto ryb svědčí o tom, že část potravy mohou získávat i ze dna.

Peleď pohlavně dospívá v závislosti na rychlosti růstu někdy už ve druhém roce života (v našich rybnících je to celkem běžné), zatímco v tvrdých podmínkách sibiřských řek to může být i v 6 letech. V našich vodách se peleď většinou nerozmnožuje, ale místy, hlavně na přehradách, asi k výtěru dochází. Pro potřeby rybničního chovu se vytírá výhradně uměle. K výtěru dochází v zimních měsících, obvykle na přelomu listopadu a prosince při poklesu vody na 2 – 3 °C. Peledě se předtím stahují z hloubek do mělčí vody blíže ke břehům. Jikry jsou kladeny na štěrkovité nebo kamenité dno. Samice jich klade obvykle 20 000 – 150 000 kusů, ojediněle možná i víc.

Význam síha peledě pro naše rybníkářství je nesporný – v některých rybnících bylo údajně dosaženo produkce 100 – 300 kg z hektaru a o jeho kvalitní maso je velký zájem. V podmínkách sportovních revírů je naopak možno o významu jeho vysazení diskutovat. Z rybářského hlediska by bylo žádoucí potlačení jeho početnosti ve prospěch marény, která je sportovně zajímavějším druhem. Místy také existují stížnosti, že v některých rybnících likvidují početnější populace peledí plankton do takové míry, že klesá kvalita vody díky následnému přemnožení jednobuněčných řas. Ve velkých nádržích ale tento problém není příliš výrazný a nemluví se o něm.

Jiný problém představuje prokřížení obou u nás žijících síhů, čemuž se dnes rybáři snaží čelit opětovným vysazováním čistých linií.

Rozměry a růst

O rozměrech, růstu a dosahovaném stáří síha peledě na našem území není mnoho údajů. Potíže působí i časté záměny se síhem severním – marénou a vysoký podíl mezidruhových kříženců. Každopádně je zřejmé, že se jedná o rychle rostoucí druh, který se nedožívá příliš vysokého věku – obvykle jen několik let.

Sportovní rybolov

Peleď je z pohledu sportovního rybolovu poněkud problematická ryba. Živí se planktonem a zdržuje se obvykle ve sloupci na otevřené vodě daleko od břehu, takže je jen obtížně lovitelná udicí. Ojedinělé úlovky navíc většinou splývají s úlovky marény a nejsou samostatně vykazovány. Za situace, kdy se oba druhy běžně kříží, na tom ani není nic divného. Je pravděpodobné, že v rámci celé republiky se ročně uloví sportovním způsobem jen desítky, maximálně stovky peledí.

Pouze zjara nebo na podzim je naděje na úlovek větší. Ryby si v té době doplňují jídelníček i bentickou potravou a rybím potěrem a jsou občas ochotny zabrat na drobnou rybku nebo různé druhy červů ať už na plavanou nebo i na položenou. Mimoto v této době pobývají v oblastech blíže u břehu a jsou dostupnější. Možný by byl i lov muškařením, ale pro technickou náročnost a malou jistotu úlovku se o něj málokdo pokouší. Jak ale ukázá přiložený snímek, možné to je.

Zájemcům o lov tohoto druhu lze doporučit techniky používané pro lov marény, zjemnit náčiní, obrnit se trpělivostí, k lokalizaci hejn využít echolot a snažit se objevit techniku lovu a nástrahy, které budou peledě ochotny akceptovat.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)


Síh maréna ( severní )    Ryby našich vod    Siven americký