Siven americký

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: 25 cm

Není chráněn

 

latinsky: Salvelinus fontinalis
slovensky: Sivoň americký
anglicky: Brook charr, Brook trout, Speckled trout
německy: Amerikanischer Bachsaibling

řád: Bezostní
čeleď: Lososovití

potrava: všežravec, dravec
délka života: 15 let
pohlavní dospělost: 2-3 roky
doba rozmnožování: září-únor

běžná velikost: 20 až 35 cm
maximum: kolem 70 cm

Siven Americký. Lososovitá ryba dovezená do Evropy ze Severní Ameriky. Vzhledem i způsobem života připomíná potoční formu pstruha obecného.

Fotky této ryby ngoogle.com

Siven sice není naše původní ryba, ale nikdo mu nemůže upřít, že je krasavec.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé a 8 – 10 měkkých paprsků,  řitní ploutev 3 tvrdé a 8 – 11 paprsků. V postranní čáře je 180 – 230 šupin, nad postranní čárou je 27 – 32 a pod postranní čárou kolem 50 šupin.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu

  • štíhlé protáhlé tělo
  • tuková ploutvička
  • drobné jemné šupiny
  • zelenavé (někdy nahnědlé) zbarvení se světlými skvrnami
  • na hřbetě přecházejí skvrny v klikaté čáry tvořící zvláštní vzor
  • břišní ploutve a řitní ploutev mají bílý lem
  • na břiše je často nápadné oranžové zbarvení – zejména u přírodních populací

Siven americký je nepříliš velká lososovitá ryba, která se původně vyskytovala ve východní části Severní Ameriky. Žije tu v řekách, potocích a horských jezerech a migruje i do moře. Později byl vysazen na mnoha místech světa a to nejen v Evropě, ale i v několika státech Jižní Ameriky, místy v Africe a také na Novém Zélandu. Ve své původní domovině je to druh přizpůsobený extrémně tvrdým podmínkám.

Snáší velmi nízké teploty, dlouhodobé zamrzání hladiny jezer, značnou kyselost vody (běžně přežívá i při pH 5,3 a z Ameriky je uváděn extrém až pH 4,1) a velmi omezené zdroje potravy. Náročný je jen na množství kyslíku ve vodě. Vyskytuje se i ve velkých nadmořských výškách a může pronikat až do pramenných oblastí. Často je v takových lokalitách jedinou přežívající rybou.

Velmi ilustrativní je i údaj o průměrné biomase typických sivenových jezer – 8 až 20 kg ryb na hektar. Svědčí to o opravdu tvrdých podmínkách a minimální potravní nabídce. Pro srovnání – v našich běžných vodách je hmotnost ryb přepočtená na 1 ha plochy 10 až 20 krát vyšší.

Právě tato odolnost sivena byla jedním z důvodů jeho vysazování. U nás bylo doloženo jeho přežívání i v lokalitách, kde se už neudržela ani vranka. V horských potocích zejména v Krkonoších a Jizerských horách, kde byla voda okyselena výluhy rašelinišť a kyselými dešti, byl jedinou sportovně atraktivní rybou, která se tu trvale udržela.

Na Šumavě přežívala populace tohoto druhu po nějakou dobu v Černém a snad i Čertově jezeře. Jako ve všech horských jezerech tu siveni rostli poměrně pomalu a jejich biomasa pravděpodobně odpovídala výše uvedeným hodnotám ze Severní Ameriky.

Poznat sivena od ostatních druhů našich lososovitých ryb by nemělo činit potíže – jako jediný má světlé skvrny na tmavším podkladě, což je naprosto dostačující vodítko vylučující jakoukoli záměnu. Jinak tvarem těla i uspořádáním ploutví se siven do značné míry podobá pstruhům.

Základní zbarvení těla je zelenavé, žlutavé skvrny jsou na bocích kulaté a směrem ke hřbetu přecházejí v jakési mramorování. U živěji vybarvených jedinců upoutá i naoranžovělé zbarvení břicha a oranžové ploutve na spodku těla (břišní a řitní), jejichž přední okraj je zvýrazněn černobílým pruhem.

Po zvládnutí umělého výtěru a metodiky odchovu dospělých sivenů v umělém prostředí je dnes tento druh běžně vysazován do mnoha pstruhových revírů a to i ve velikostech, kterých naše přirozené populace dosahují jen výjimečně.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 20 až 35 cm
obvyklé maximum: do 45 cm
rekordní hodnoty: kolem 55 cm

Hmotnost:

průměrná: 0,2 až 0,4 kg
obvyklé maximum: do 1,2 kg
rekordní hodnoty: kolem 2,5 kg

Výskyt v ČR

Stojaté i tekoucí pstruhové vody, do nichž byl vysazen. Jen na málo lokalitách by se u nás mohl udržet jen díky přirozenému výtěru. Asi nejhojnější výskyt je ve vodách na severu republiky (Jizerské hory, …), kde je vysazován díky své schopnosti snášet kyselejší vody (nižší pH) než pstruh obecný.

Biologie druhu

Siven je rybou obývající čisté, chladné a na kyslík bohaté vody a to jak stojaté tak tekoucí. Je extrémně odolný vůči tvrdým přírodním podmínkám, vystupuje i do vysoko položených toků (výše než pstruh obecný) a snáší i značně okyselenou vodu.

Ve sběru potravy je siven poměrně aktivní. Jezerní populace se obvykle zdržují v hloubce a za potravou vyplouvají večer ke břehům a k hladině. V tekoucích vodách siveni chováním připomínají pstruha obecného, jsou teritoriální a loví potravu žijící na dně nebo unášenou proudem ve všech vrstvách vodního sloupce.

Jako druh z vod chudých na potravu je siven velmi nevybíravý a živí se jakoukoli živočišnou potravou, v níž dominují vodní bezobratlí od planktonu přes korýše až po larvy vodního hmyzu. Sbírá i náletový hmyz a loví menší rybky, ale na rozdíl od pstruha méně často propadá kanibalismu. Potravu přijímá po celý rok.

Siven pohlavně dospívá ve 2. – 3. roce života. K výtěru dochází na podzim podobně jako u našeho pstruha obecného. Ojediněle přitom dochází ke zkřížení obou druhů a vznikají pozoruhodně zbarvení kříženci označovaní jako „tygří“ nebo „tygrovité“ ryby. Jsou neplodní a občas se s nimi na našich vodách můžeme setkat.

Jako většina lososovitých ryb se i siveni vytírají v mělkých proudech, kde samice hloubí jakési hnízdo ve štěrkovitém dně a následně do něj oplodněné jikry zahrabává. Inkubace jiker závisí na teplotě vody, ale obecně se dá říct, že je dlouhá, v extrémním případě (území Kanady) i přes půl roku. U nás se plůdek líhne někdy koncem zimy.

Počet jiker není velký a hodně závisí na velikosti jikernačky. Kolísá od zhruba stovky jiker u zakrnělých populací až po asi 5 000 jiker u samic vážících kolem 2 kg.

V našich podmínkách je siven rybou, která pomohla udržet alespoň nějaké zarybnění u toků, kde z důvodu stoupající kyselosti vody vymizel pstruh obecný. Ve 2. polovině 20. století nebylo takových vod zvláště na severu našeho území málo. Vysazování sivena do běžných pstruhových revírů je ovlivňováno spíše situací na trhu rybích násad a za přínos pro zachování původních společenstev těchto vod se příliš pokládat nedá.

Rozměry a růst

Siven roste o něco pomaleji než pstruh obecný, dožívá se nižšího věku a dorůstá i menších rozměrů. U nás jen vzácně překračuje délku 50 cm a hmotnost 2 kg, ve své domovině může dosáhnout hmotnosti až 6,5 kg.

Většina ryb se u nás dožívá jen 4 – 5 let, vzácně i víc. I proto je na většině revírů velkých sivenů velmi málo. Maximální stáří z vod USA je udáváno kolem 15 let.

Jako značně otužilá ryba vystupuje siven vysoko proti proudu horských potoků anebo přežívá i v jezerech velmi chudých na potravu. V takových případech vytváří pomalu rostoucí populace, které zahrnují jen minimální podíl jedinců nad 20 cm.

Sportovní rybolov

Siven americký se chováním ani velikostí příliš neliší od běžných jedinců potoční formy pstruha obecného a obvykle je loven při lovu pstruhů ať už přívlačí nebo muškařením. Jen málo revírů hostí početné populace tohoto druhu, ale i tam, kde siven převládá, nepoužívají rybáři žádné specifické náčiní nebo lovné techniky. S ohledem na způsob výživy této ryby by vůbec nejúspěšnější měl být lov na mokré mušky a nymfy.

Možný výběr náčiní pro lov sivena amerického

Přívlač: Prut délky 180 až 270 cm, délka závisí hlavně na rozloze a přístupnosti revíru, odhozová hmotnost prutu může kolísat o 2 – 10 g do 5 – 20g.
Vlasec 0,12 – 0,20 mm splývající s barvou vody, pletená šňůra se obvykle nedoporučuje.
Nástrahy: Rotační třpytky, drobné voblery, gumové nástrahy a různé typy nástrah vyráběných z peří.

Muškaření: Prut 240 až 305 cm – AFTMA 4 až 5, podle typu vody, řada rybářů poslední dobou inklinuje k ještě jemnějším prutům.
Návazce 0,10 – 0,18 mm.
Nástrahy: Všechny typy mušek, nymf a strímrů.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

 

Průměrná váha podle délky ryby


Síh peleď    Ryby našich vod    Slunečnice pestrá