Sumeček americký

Nemá dobu hájení

Minimální lovná délka: nemá

Není chráněn

 

latinsky: Ameiurus nebulosus
slovensky: Sumček krpatý
anglicky: Brown bullhead
německy: Zwergwels
hovorově: Truman, američan

řád: Máloostní
čeleď: Sumečkovití

potrava: všežravec, dravec
délka života: 5 let
pohlavní dospělost: 2-3. rok
doba rozmnožování: květen-červenec

běžná velikost: 15 až 30 cm
maximum: 50 cm

Sumeček Americký. Menší sumci podobná ryba dovezená na naše území ze Severní Ameriky. Místy má tendenci se přemnožovat a vytvářet zakrnělé populace.

Fotkyto ryby na google.com  

Místy nenáviděný „truman“ je rybou se zajímavou péčí o potomstvo a navíc má i překvapivě kvalitní maso…

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 1 tvrdý paprsek a 6 – 7 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 15 – 22 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev má 1 tvrdý a 8 – 9 měkkých a břišní ploutev 1 tvrdý a 7 měkkých paprsků.
Šupiny nejsou vyvinuty.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • kůže bez šupin
  • 4 páry vousů
  • tuková ploutvička
  • oproti sumci velkému mnohem kratší řitní ploutev
  • první paprsek prsních ploutví i hřbetní ploutve je přeměněn v osten

Sumeček americký je druhem, který byl do našich vod introdukován ze Severní Ameriky, nesplnil naděje, které do něj byly vkládány a dodnes budí u rybářů rozporuplné reakce.

V Americe je běžným druhem rozšířeným na velkém území od jižní Kanady (oblast Velkých jezer) až po Texas a Floridu.

Ve své vlasti dorůstá zejména v jižní části areálu rozšíření slušných rozměrů (přes 50cm), má chutné maso a dobře snáší nepříznivé podmínky včetně nedostatku kyslíku, takže se zdál být zajímavým druhem pro doplnění obsádky evropských kaprových rybníků, případně i sportovních revírů. Proto byl v minulosti dovezen do mnoha států Evropy, jmenovitě Bulharska, Rumunska, států bývalé Jugoslávie i bývalého SSSR, Německa, Dánska, Francie, Velké Británie a dalších.

K nám se dostal pravděpodobně v roce 1890 na Třeboňsko, kde byl zpočátku chován v rybnících. Pokus zavést tento druh jako běžnou konzumní rybu však ztroskotal na tom, že sumečci v našich podmínkách nedorůstali takových rozměrů, aby našli uplatnění na trhu. Jejich rozměry jen ojediněle překračující 30 cm délky budily zklamání, ale přesto byl sumeček vysazen na mnoha dalších místech a v řadě případů i do volných vod.

Zde se dokázal místy přemnožit a dík své žravosti se prosazoval natolik, že si vysloužil nenávist sportovních rybářů.

Na mnoha tůních existovaly a ojediněle ještě existují populace zakrslých sumečků atakujících vše poživatelné včetně nástrah na háčcích rybářů. Někteří z nich pak tyto nenáviděné rybky likvidovali všemožnými způsoby včetně toho, že je živé zahazovali do křoví, kde je nechávali uschnout zaživa.

Dnes se počet míst nadměrného výskytu sumečka postupně snižuje a dá se říci, že situace se na většině lokalit stabilizovala. Početnější populace se udržují už jen v Polabí a na Moravě.

Na Slovensko v posledních letech pronikl od jihu podobný druh – sumeček černý (Ameiurus melas) s podobnými invazními schopnostmi, jaké prokázal krátce po vysazení sumeček americký. Je jen otázkou, kdy se tento nový druh začne ve větším počtu objevovat na našem území. Přítomen už je. Vyskytuje se přinejmenším v některých rybnících v okolí Lomnice nad Lužnicí. Byl tam dovezen s násadou kapra z Chorvatska v roce 2003 a už na podzim 2005 byl zjištěn výskyt dospělých jedinců i tohoroční plůdek. Protože voda z rybníků je vypouštěna do řeky Lužnice, nelze vyloučit další šíření tohoto druhu.

Vzhledově se sumeček americký podobá sumci velkému. Má podobně širokou hlavu s velkou tlamou a holou kůži bez šupin, ale má navíc jeden pár vousků nad čichovými jamkami (celkem 4 páry), tukovou ploutvičku mezi hřbetní a ocasní ploutví a jeho řitní ploutev je podstatně kratší. Samozřejmě dorůstá mnohem menších rozměrů.

Při manipulaci s touto rybou je třeba dávat pozor na ostré paprsky prsních ploutví.

Význam sumečka je u nás jen okrajový, rybáři ho místy nemají rádi kvůli častým záběrům na nástrahy určené „hodnotnějším“ rybám, ale zároveň ho mnozí loví kvůli chutnému masu nebo pro zábavu.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 15 až 30 cm
obvyklé maximum: kolem 35 cm
rekordní hodnoty: u nás do 50cm

Hmotnost:

průměrná: 0,1 až 0,3 kg
obvyklé maximum: kolem 0,5 kg
rekordní hodnoty: u nás do 1 kg

Výskyt v ČR

Upřednostňuje tůně v okolí nížinných řek a v případě Labe i samotný hlavní tok. V některách polabských tůních je dosud velmi hojný.

V současnosti se výskyt tohoto druhu omezuje jen na některé oblasti v teplejších částech republiky, zejména v Polabí a na Moravě. Na většině území státu zcela chybí.

Biologie druhu

Sumeček americký je teplomilná ryba. Proto se na našem území udržel hlavně v nejteplejších oblastech, kde dává přednost prohřátým stojatým vodám jako jsou tůně a odstavená říční ramena. V zimě nepřijímá potravu.

Jeho výskyt však není vázán jen na stojaté vody, běžně se vyskytuje například i v hlavním toku Labe. Aktivnější je za šera nebo si vybírá zastíněná místa.
Jeho potravou jsou bentické organismy, jikry, plůdek ryb a další vodní živočichové, přijímá však běžně i rostlinnou potravu jako jsou zbytky rostlinstva, semena a řasy.

Pohlavní dospělost nastává u tohoto druhu ve 2. – 3. roce života. Tře se v párech, přičemž samice vybírá místo pro hnízdo, které očistí a samec pak nakladené jikry ovívá ploutvemi a chrání až do vylíhnutí. Dokonce i vylíhlý plůdek je až do rozplavání ve stáří asi 12 dnů střežen samcem a někdy i oběma rodiči. Hnízdo bývá ukryto pod vodním rostlinstvem, v prohlubních dna a podobně. K výtěru dochází až při poměrně vysoké teplotě vody, takže obvykle proběhne koncem května, v červnu anebo někdy i v červenci.

Počet jiker je relativně malý a jen občas přesahuje 2000 kusů. Tento nedostatek se ryby snaží vynahradit důkladnou péčí o své potomstvo a jak se zdá, je tato strategie docela účinná.

Sumeček dnes u nás představuje nepříliš významný druh s ostrůvkovitým rozšířením a nebýt jeho místy až příliš početného výskytu, představoval by spíš zajímavou raritu a jakýsi živý doklad snahy našich rybníkářů o vybudování efektivních obsádek chovných rybníků. V současnosti se počet míst jeho výskytu mírně snižuje, takže někdejší obavy, že přemnožení sumečci znehodnotí většinu našich vod, se ukazují jako přehnané.

Rozměry a růst

Sumeček americký roste ve své původní vlasti celkem rychle. Maximální údaje hovoří o úlovcích kolem 55 cm a nejvyšší hmotnost udávaná literaturou je 2,74 kg.

V našich podmínkách tento druh nejen, že roste pomaleji než ve své domovině, ale navíc se dožívá i nižšího věku. Exempláře starší 5 let jsou podle údajů z literatury v našich vodách velmi vzácné, ačkoli pravděpodobně existují i podstatně starší ryby. Existuje tu klasický rozpor mezi ichtyology sbírajícími rozsáhlejší soubory ryb zejména na přístupnějších lokalitách a sportovními rybáři, kteří jsou schopni lovem na udici vyselektovat největší jedince.

Teoretické růstové maximum se na našem území pohybuje za hranicí 40 cm (např. klasik naší rybářské literatury Šimek píše o pozorování sumečka „dobře kilového“. V reálu se už ryby s délkou kolem 35 cm (obvykle ve stáří 5+) dají považovat za velké až trofejní a je možné je ulovit jen na některých lokalitách, mimo jiné na hlavním toku Labe.

Sportovní rybolov

Sumeček je poměrně malá ryba, takže co se výběru náčiní týče, bude poplatný pouze zvolené rybolovné technice. S jemnost vlace si není třeba dělat velké starosti, při hltavosti sumečka bude hrát druhořadou roli. Jako nástrahy pro záměrný lov lze doporučit žížaly nebo hnojáčky nastražené buď na položenou nebo na plavanou v blízkosti dna. Pro lov větších jedinců nad 30 cm se místy osvědčuje kousek rybího masa nastražený na dně v podvečerních hodinách.

V místech, kde jsou přemnoženi, berou sumečci k nelibosti rybářů na většinu nástrah včetně rostlinných a je spíš problém, jak se jejich záběrům vyhnout. Řada rybářů sumečky kvůli jejich žravosti nenávidí a likviduje je všemi možnými způsoby (viz obrázek).

Tam, kde dorůstá větších velikostí, si někteří rybáři cení sumečka i jako konzumní ryby. Překvapivě snadno se připravuje a má chutné maso.

Možný výběr náčiní pro lov sumečka běžné velikosti

Prut: Libovolný (teleskopický pro lov na položenou, matchový, feeder,…) pouze s ohledem na osobní preference a charakter revíru.

Vlasec 0,14 – 0,20 mm.

Nástrahy – různé masité nástrahy od žížal a bílých červů až po kousky mrtvých rybek. Je dobré si pohrát se sestavením udice a s velikostí nástrahy tak, aby se omezilo „zažírání“ ryb.

 

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)


Sumec velký    Ryby našich vod    Štika obecná