Tolstolobec Pestrý

Tolstolobec Pestrý. Je dovezený druh velké kaprovité ryby živící se živočišným planktonem. Dorůstá značných rozměrů, ale obtížně se loví na udici. Obrovská těla tolstolobců plující pod hladinou uprostřed velkých vodních ploch představují lákavou, ale těžko ulovitelnou kořist.

Fotky této ryby na Google:

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 tvrdé paprsky a 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 15 – 17 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 2 tvrdé a 12 – 14 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 8 měkkých paprsků. V postranní čáře je 110 – 124 šupin, nad postranní čárou je 27 – 34 a pod postranní čárou 16 – 18 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu

 

Tolstolobec pestrý je ryba vyskytující se původně v řekách střední a jižní Číny. Jako druh vhodný pro rybniční chov byl vysazen v mnoha oblastech světa. Na naše území byl dovezen v roce 1964 z území tehdejšího SSSR a v 70. letech byl chov doplněn jedinci pocházejícími z Maďarska. Dodnes je chován jako doplňková ryba v kaprových rybnících a místy i vysazován do sportovních vod.

Tolstolobce poznáme snadno podle ohromné někdy až neforemné hlavy s nízko posazenýma očima a velkými svrchními ústy. U dospělých kusů je obvyklé tmavé skvrnité zbarvení boků doplněné tmavými ploutvemi, které obvykle postačí k odlišení od příbuzného tolstolobika bílého. Dalším znakem je ostrý kýl na břiše mezi břišními ploutvemi a ploutví řitní.
Pro sportovní rybáře je tolstolobec díky svým rozměrům atraktivním druhem, úlovky ale nejsou příliš časté.

Základní údaje

Výskyt v ČR

U nás je tolstolobec nepůvodní druh. který se v přirozených podmínkách nerozmnožuje. Jeho výskyt je proto podmíněn vysazováním. Jako teplomilný planktonofágní druh je vysazován do rozlehlých stojatých vod, pokud možno v nížinách. Najdeme ho v údolních nádržích, kde někdy v létě vytahuje do oblasti přítoku, a můžeme se s ním setkat také ve větších pískovnách podél toku Moravy a Labe.

Biologie druhu

Tolstolobec pestrý je druhem, který je přizpůsoben konzumaci hrubšího planktonu. Jeho filtrační aparát není tak jemný jako u tolstolobika bílého a tak zachycuje rozměrnější objekty. Na prvním místě je to živočišný plankton, rostlinný plankton konzumují tolstolobci také a v době nedostatku živočišného planktonu může rostlinná složka i převážit. V některých obdobích bývá v trávicím traktu tolstolobců nalezen i detrit.

Na rybnících ochotně přijímají i předkládané krmivo, které nejraději sbírají z hladiny.
Pohlavně dospívají při délce kolem 70 cm, což je ve 3. – 8. roce života, u nás by se jednalo spíše o vyšší hodnoty z tohoto rozmezí. Výtěr probíhá v místech původního výskytu při teplotě 20 – 25 °C v proudící vodě u dna. Podle zeměpisné šířky k němu dochází buď jednou nebo až třikrát do roka. Samice může mít až 1,5 miliónu jiker.

V našich podmínkách nebyl přirozený výtěr dosud zaznamenán a veškerá násada pochází z umělého výtěru, který se v případě rybničního chovu provádí koncem května nebo v červnu.
V produkčním rybářství je tolstolobec ceněným druhem, ve sportovních vodách sice pomáhá využít zásoby planktonu včetně některých druhů sinic, ale vzhledem ke způsobu výživy je loveno jen malé procento ryb.

Rozměry a růst

Tolstolobec pestrý je velmi rychle rostoucí rybou, jejíž přírůstky jsou do značné míry závislé na teplotě vody a množství potravy. Tříletá ryba odchovaná na našem území tak může vážit 0,6 kg, ale třeba i 3,5 kg. V tropických nebo subtropických vodách mají tří až čtyřleté ryby roční přírůstky 4 – 6 kg a v osmém roce života překračuje jejich hmotnost 30 kg. V Maďarsku byla údajně ulovena ryba tohoto druhu vážící 50,5 kg, u nás zatím není oficiálně evidován ani úlovek přes 40 kg.

Sportovní rybolov

Druhy ryb preferující při své výživě plankton se obvykle špatně loví na udici a tolstolobec není výjimkou. Většina úlovků je dosažena náhodně při chytání kaprů. V případě nalezení krmícího se hejna je možné nabídnout rybám kus pečiva na hladině nebo těsně pod ní. Pasivní vyhřívající se ryby jsou netečné k jakýmkoli nástrahám a svádí některé nedisciplinované jedince k jejich podsekávání.

Jisté vyhlídky na ulovení tolstolobce skýtá i muškaření. Náhodné úlovky už byly zaznamenány, ale záměrný lov tohoto druhu je obtížný, protože je třeba neustále nahazovat do dráhy pohybujících se ryb a sledovat hejno na lodi z poměrně velké vzdálenosti, aby nedošlo k jeho poplašení. Záběrů je málo, což je u tolstolobce pravidlem nezávisle na zvolené technice lovu.

Pokusy o záměrné ulovení tolstolobce je třeba směřovat do teplé části roku – od května do září, kdy jsou tyto ryby nejaktivnější.

Možný výběr náčiní pro lov tolstolobce

Plavaná: Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 – 4 m.
Vlasec 0,22 – 0,35 mm.
Nástraha – různé druhy pečiva.

Položená: Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 – 4 m.
Vlasec 0,22 – 0,35 mm.
Nástrahy – pečivo, boilie, kukuřice, extrudy, burizony apod.

Muškaření: Prut kolem 3 m pro šňůru 7 – 8 obvykle používaný na větší strímry.
Návazce 0,20 – 0,30 mm.
Mokré mušky; vhodné vzory nebyly dosud publikovány, ale musí umožňovat prezentaci v hloubce 20 – 50 cm pod hladinou a být navázané na háčku dovolujícím zdolání ryby kolem 20 kg .

Úspěšnost braní podle měsíců v roce
(od modré do červené, bez úspěchu do úspěchu)

Úspěšnost braní podle fáze měsíce

Fáze Měsíce	Počet úlovků v %
Couvající	100 %

---