Vranka obecná

Celoročně hájená

Minimální lovná délka: nemá

Chráněná, vedena v kategorii “ohrožený”

 

latinsky: Cottus gobio
slovensky: Hlaváč obyčajný
anglicky: Bullhead
německy: Westgroppe

řád: Ostnoploutví
čeleď: Vrankovití

potrava: všežravec
délka života: 8 let
pohlavní dospělost: 2-3. rok
doba rozmnožování: březen-duben

běžná velikost: 8 až 12 cm
maximum: 15 cm

Vranka Obecná. Je drobná bizarní rybka žijící u dna čistých proudících řek a potoků.

Fotky této ryby na google.com 

Dnes už není vranka vyhlášenou nástrahou na velké pstruhy, takže se o ni rybáři moc nezajímají. Přinejmenším je to ale neuvěřitelně tlamaté a bizarní stvoření, které stojí za to si prohlédnout.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 6 – 8 tvrdých paprsků, druhá hřbetní  15 – 19 (obvykle 16 – 17) měkkých paprsků, řitní ploutev 11 – 15 (obvykle 12 – 13) měkkých paprsků, prsní ploutev má 13 – 15 měkkých paprsků a břišní 1 tvrdý a 3 – 4 měkké paprsky. Šupiny nejsou vyvinuty.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu

  • poměrně široké ploché tělo přitisklé ke dnu
  • široká tlama bez vousků
  • chybí šupiny
  • hnědé skvrnité zbarvení
  • výrazně vyvinuté ploutve – 2 hřbetní
  • prsní ploutve jsou velmi široké

Rozdíly oproti vrance pruhoploutvé

  • břišní ploutve nedosahují k řitnímu otvoru
  • pokud jsou na břišních ploutvích skvrny, pak nikdy netvoří pruhy
  • poslední paprsek břišních ploutví je delší než polovina celkové délky ploutve

 

Vranky jsou zajímavá a početná skupina ostnoploutvých ryb. Jsou to menší bizarní stvoření s širokou tlamou přizpůsobená k životu u dna. Přestože většina druhů obývá moře, i v našich vodách se najdou dva přímo typičtí zástupci této čeledi. Vranka obecná je z nich hojnější a vyskytuje se na velké části našeho území. Podobná vranka pruhoploutvá je vzácnější a najdeme ji jen v některých vodách na Moravě.

Jak už bylo řečeno, vranky jsou ryby přizpůsobené k životu v blízkosti dna. Toto přizpůsobení se na jejich těle nesmazatelně podepsalo a tak kromě shora zploštělého těla, širokých ploutví a maskovacího zbarvení, u nich došlo i k zakrnění plynového měchýře. Nejsou ostatně samy, stejně jsou na tom i další druhy ryb, které vedou podobný způsob života.

Vranka je poměrně drobnou rybkou nepřesahující většinou délku 15 cm. Na první pohled na ní upoutá široká hlava s velikou tlamou a do všech stran rozprostřené dobře vyvinuté ploutve. Počet a uspořádání ploutví je stejné jako u všech ostnoploutvých ryb, což znamená, že hřbetní ploutve jsou dvě a břišní jsou posunuty poměrně daleko dopředu, jen kousek za úroveň prsních. Prsní ploutve jsou široké a podobají se vějířům.

Břišní ploutve pak slouží odborníkům k rozlišení tohoto druhu od vranky pruhoploutvé. U vranky obecné jsou krátké a nedosahují k řitnímu otvoru, nelze na nich najít souvislé pruhování a jejich poslední paprsek je relativně dlouhý, v každém případě sahá dál než do poloviny délky ploutve.

Vranka je rybou čistých chladných vod s kamenitým dnem a dostatkem úkrytů. Pokud tyto podmínky má, je na takové lokalitě naprosto běžným druhem. Vzhledem ke své citlivosti ale z mnoha vod vymizela a dnes je na seznamu chráněných druhů.

Základní údaje

Délka:

průměrná: 8 až 12 cm
obvyklé maximum: do 14 cm
rekordní hodnoty: kolem 15 cm

Hmotnost:

průměrná: 6 až 15 g
obvyklé maximum: do 30 g
rekordní hodnoty: kolem 50 g

Výskyt v ČR

Vyskytuje se v pstruhových a lipanových tocích na celém našem území, v minulosti byla dokonce prokázána z pražského úseku Vltavy (okolí Štvanice). Její početnost kolísá s měnící se kvalitou vod, úpravami toku apod.

Biologie druhu

Vranka obecná obývá tekoucí vody pstruhového a lipanového pásma. Její výskyt se v podstatě kryje s výskytem pstruha a lipana. Vyhledává úseky s kamenitým dnem, kde se ukrývá mezi kameny nebo v dutinách pod nimi. Protože nemá plynový měchýř pohybuje se pomalými a neobratnými poskoky. Cítí-li se ohrožena, neprchá nikam daleko, ale pokouší se ukrýt.

Aby co nejvíc unikala pozornosti nepřátel, je aktivní hlavně za šera a v noci.
Vranka se živí drobnými bentickými organismy jako jsou larvy jepic, pakomárů, pošvatek, chrostíků či muchniček anebo drobní korýši (blešivci, beruška vodní). Vzácně loví i větší kořist. V minulosti byla obviňována, že škodí tím, že konzumuje jikry a plůdek lososovitých ryb. Tato skutečnost nebyla ve větší míře prokázána, naopak vranka sama je častou potravou velkých pstruhů.

Vranka pohlavně dospívá ve 2. (samci a část samic) nebo ve 3. (samice) roce života. Vytírá se v březnu až dubnu na spodní stranu kamenů. Jikry tvoří jakousi hromádku a samec je hlídá a ochraňuje až do vylíhnutí plůdku. Jikry jsou relativně velké (po nakladení až 3 mm)a je jich tím pádem málo.

Literatura udává 80 – 1 300 kusů, obvykle je to ale do 500.
Vranka je poměrně významnou rybou zejména na pstruhových vodách. V některých horských potocích je spolu se pstruhem jedinou rybou, která se tam trvale vyskytuje a představuje pro větší exempláře pstruha důležitou část potravy. Kromě toho má i bioindikační význam – vody s jejím výskytem lze pokládat za čisté a vhodné k chovu lososovitých ryb.

Rozměry a růst

Vranka je pomalu rostoucím druhem a dožívá se obvykle nanejvýš 8 let. Rychlost růstu je hodně dána úživností lokality – některé horské potoky jsou na potravu extrémně chudé a ryby v nich žijící rostou velmi pomalu. Největší vranky pocházejí z lokalit s menší nadmořskou výškou.

Sportovní rybolov

Jako chráněný druh by neměla být záměrně lovena. Ojediněle může zabrat na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna nebo být ulovena do čeřínku. Vzhledem k absenci plynového měchýře se dá poměrně snadno chytit do ruky.


 Chráněný druh !!!


Úhoř říční    Ryby našich vod