Bobr evropský

Kriticky ohrožený druh

 

latinsky: Castor fiber

řád: hlodavci
čeleď: bobrovití
potrava: měkké dřeviny a byliny
délka života: Průměrná délka života se v přírodě pohybuje kolem 7 – 8 let. V zajetí se však dožívá až 35 let.
pohlavní dospělost: 3-4 let
doba rozmnožování: únor – duben

běžná velikost: 75-100 cm, 17-30 kg

Bobr evropský. Je až metr velký, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko.

Fotky tohoto savce na: google.com

Vzhled

Tento až 30kg vážící hlodavec je znám svým zavalitým tělem a plochým ocasem. Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Již méně známá je jeho schopnost uchopovat předměty. Má totiž, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci (křeček, sysel…), pátý částečně protistojný prst na předních končetinách. Náležitě toho využívá při stavbě svého obydlí. Díky plovacím blánám mezi prsty (především zadních) nohou a uzavíratelným nozdrám a uším je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě. Mimo to má i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.

Rozšíření

Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi. V ostatních případech se jedná o reintrodukci provedenou našimi ochránci přírody a ochránci přírody z okolních států, odkud se k nám bobr opět šíří.
První stopy navrátivšího se bobra byly u nás spatřeny v roce 1986 na řece Jihlavě, o dva roky později pak na Dyji. Od té doby se rozšířil především po řece Moravě. Tyto kolonie pocházejí z Dunaje. Z Německa se pak k nám dostala významná populace žijící na Labi. Dva páry byly také vysazeny na Odře.
Bobra lze vidět na říčních a lužních nivách po celé severní polokouli.

Způsob života a potrava

Mezi oblíbenou potravu bobra evropského patří mimo byliny především lýko a větvičky topolu a vrby. Nepohrdne však ani jinými dřevinami. Pokud se v blízkosti nachází kukuřičné či řepové pole, je dost dobře možné, že tam bobra najdeme, jak si pochutnává na úrodě těchto polí. V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívají pro nahromadění potravy na zimu.

Stromy mu však neslouží pouze k obživě. Pokud se bobr nachází na místě, kde si nemůže udělat útulný byteček v podzemí, dokáže strom pokácet a použít ho jako základ svého obydlí, které tvoří hráz na potoce či řece, kde se bobr rozhodl usídlit. Lze tedy říci, že ne vždy bobr staví hráz nebo hrad. To platí především o bobrech žijících na tocích s vysokými jílovitými břehy a hlubokou vodou. Ze svého obydlí vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Přes den odpočívají. Jejich “záškodnická” práce má však i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáků. Obecně jim vyhovují lokality s mírně tekoucí vodu a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza či topol.

Rozmnožování

U nás má bobr dobré podmínky pro rozmnožování. Je to dáno především tím, že kromě člověka zde nemá v podstatě žádného nepřítele. Po 107-mi denní březosti se samici rodí v květnu nebo v červnu 2-5 mláďat, která pak dva roky zůstávají v mateřské kolonii, která je tvořena rodiči a jejich různě starými mláďaty. Poté zakládají novou kolonii.

Ochrana

V minulosti (19. stol.) byl bobr loven a chován pro jeho vysoce kvalitní kožešinu a vysoce aromatické výměšky žlázy, které se uplatňovali v lékařství a kosmetice. To jsou hlavní příčiny snížení jeho stavu až na naprosté minimum, které žilo již jen v chovných kožešinových stanicích. V dnešní době existuje několik způsobů, jak eliminovat škody na dřevinách, které nejsou díky malému počtu jedinců nijak velké. I když je jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh. Podle zákona tedy nelze s tímto druhem bez povolení nakládat – to platí i pro likvidaci jejich hrází a hradů. Na tento druh se však vztahuje možnost požádat stát o náhradu škody jím způsobené.

Bobří hráz

Info

 

1. Bobří hrad – Postavený z kmenů a zpevněný blátem.
2. Najdeme ho kolem mělkých břehů v úzkých kanálech, které jsou zničeny k rybníku vytěženým dřevem
3. Stopy jsou jako otisky prstů, úzké dlaně s dlouhými drápy na prstech až 13 cm
4. Jedí kůru a tenké větve stromů a keřů, pracují hlavně v noci
5. Často pojídá vlastní trus, pro získávání proteinů a vitamínů, které jsou produkovány bakteriemi v tlustém střevě

Škody

Obydlí ( Hrad ) atd…


Savci  Hryzec vodní