Není ohrožen
latinsky: Myocastor coypus
řád: hlodavci
čeleď: nutriovití
potrava: kořeny a byliny
délka života: ve volné přírodě asi 7-10 let. V zajetí asi 12 let
pohlavní dospělost: v 4. měsíci
doba rozmnožování: po celý rok
běžná velikost: 40 – 70 cm, 5 – 6 Kg
Nutrie říční. Známá též jako vodní krysa, řekomyš americká, bobr bahenní, bobr jihoamerický, koypu či Mus coypus, je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky, ve světě často chovaný na kožešinu (ceněnou zejména ve východní Evropě a střední Asii) a maso. V mnoha teplejších oblastech severní polokoule se podařilo z chovu uniknout všem jedincům založit místní populace, čímž se nutrie zařadila na seznam nepříjemných invazních druhů.
Fotky tohoto savce na Google:
Vzhled
Patří do příbuzenstva morčete, velikostí se řadí mezi bobra a ondatru. Je přizpůsobena k životu ve vodě a vlhkém prostředí. Má zavalité tělo s krátkým silným krkem, širokou hlavou a dlouhý, kuželovitý ocas pokrytý tmavými šupinami a řídce porostlý štětinovitými chlupy. Na zadních tlapkách jsou 4 prsty spojené plovací blánou. Chlopňovité nozdry se při potápění uzavírají, kvalitní srst chrání pokožku před sebemenším množstvím vody. Zbarvení je na hřbetě šedohnědé až tmavohnědé, naspodu bývá světlejší a na špičce čenichu vyniká větší bílá skvrna.
Rozšíření
Pochází z Jižní Ameriky, kde se dnes už nehojně vyskytuje v subtropických oblastech od Bolívie po jižní Argentinu. Jako kožešinové zvíře je běžně chována v zajetí a v řadě zemí byla též úspěšně aklimatizována (např. jižní Rusko, Japonsko, jižní Afrika, USA). V Evropě žijí volné populace zejména ve Francii, Německu a Itálii, ve Velké Británii byla záměrně vyhubena.
K nám byly nutrie dovezeny v roce 1924 z Argentiny na farmu v Jablonném nad Orlicí jako první v Evropě a o 10 let bylo v tehdejším Československu již na 100 farem s nutriemi. K dalšímu rozvoji chovu došlo v 50.-60. letech 20. století. Zhruba od 70. let se v přírodě začaly objevovat nutrie uniklé ze zajetí a během posledních 20 let už vytvářejí v některých oblastech i polodivoké populace. V současnosti je stálý výskyt hlášený zhruba z 8 % území ČR a nadále se rozšiřuje. Těžiště výskytu leží v teplejších nížinách středních a východních Čech, Moravy a Slezska.
Způsob života a potrava
Nutrie v přírodě obývá mokřadní oblasti a okolí vodních toků, aktivní je především v noci, ale i ve dne. Ukrývá se v dlouhých norách, které buduje v březích. Nory jsou zakončeny hnízdní komůrkou. Někdy si také staví hnízda ve spleti vodního rostlinstva. Při ochlazení jsou méně aktivní a více času tráví v norách. Vyskytují se v oblastech s mírným podnebím, ale mrazy zde nejsou tak tuhé jako u nás. Nutrie žijí v malých rodinných skupinách, které vede stará samice.
Živí se vodním rostlinstvem, travinami, plody a nepohrdnou ani menšími vodními živočichy. Samice má mléčné bradavky umístěné vysoko na bocích, což jí umožňuje kojení mláďat ve vodě. Březost trvá okolo 130 dnů, rodí obvykle 2-3 krát ročně okolo 6 mláďat, výjimečně jich může být i přes deset. Pohlavně dospívají do 8 měsíců, dožívají se až 15 let.Nutrie se živí kořeny a bylinami – potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Potravu si dokáže přidržet předními končetinami.
Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Velmi nepříjemná je tato jejich aktivita, pokud si k ní vyberou sypané hráze, které pak mohou rychle znehodnotit a uvést do havarijního stavu. Další nepříjemností je, že jsou hostiteli pro nematodální parazity, které mohou napadat člověka. V chovech je základem krmné dávky zelená píce v letních měsících, v zimních měsících seno, pařené brambory, krmná řepa či mrkev a jadrné krmivo (oves, ječmen, pšenice, kukuřice), a to nejčastěji v podobě šrotovaného krmiva.
Rozmnožování
Období pro páření je od ledna do dubna (v chladnějších klimatických podmínkách do května). Samci se páří s několika samicemi. Obvykle narodí čtyři až sedm mláďat. O mláďata se stará jen matka. Hájí hnízdo a zajišťuje potravu. Mládě při narození váží osm až deset gramů. Mláďata jsou slepá a mají krátkou hebkou srst se stříbřitými chloupky. Mláďata jsou závislá na mateřském mléku, které obsahuje 3,8% tuků, 6,2% bílkovin, 4,6% cukru a 10,66% minerálních solí. Vidí za 25 dní. Po pěti až šesti týdnech matka mláďata odstaví. Učí mláďata lovit a po 13 až 14 týdnech jsou nezávislá. Po deseti až jedenácti měsících jsou pohlavně dospělá. Americký norek se dožívá více než deseti let.
Chování
Chov nutrií se provozuje několika způsoby. Nejčastěji praktikovaný je chov v párech nebo v polygamii. Zvířata se umístí malých ohradách o rozměru 200×150 cm s výškou stěn 80 cm, asi 1/4 nádrže tvoří bazén hluboký okolo 50 cm Vodu udržujeme čistou, proto je vhodné chovy nutrií umisťovat poblíž vodních zdrojů. K výběhu je přistavěn budník , který vysteleme důkladně slámou. Do této ubikace umístíme pár zvířat. Sestavit chovný pár je někdy obtížné, neboť zvířata se mohou navzájem napadat. Polygamní chov spočívá v umístění 4-8 samic a 1 samce do větší klece.
Pak máme dvě možnosti, samice můžeme ponechat společně v ubikaci nebo je po zjištění březosti odstavujeme do samostatných klecí. Občas se provozují i polovolné chovy jako u ondater, na větších oplocených plochách na březích rybníků.Nutrie zařazujeme do chovu ve věku okolo osmi měsíců s hmotností alespoň 4 kg. Říje probíhá v pravidelných 24-30 denních intervalech a trvá 2-4 dny. Po porodu se říje dostavuje do několika dnů. Březost lze dobře rozeznat podle změn mléčných bradavek nebo pro hmatem.
Samice je březí trvá 128-133 dnů a rodí obvykle 4-6 mláďat. Po několika dnech vylézají z hnízda a začínají přijímat měkké druhy krmiva, odstavují se ve věku 6-7 týdnů. Samice v dobré kondici mohou mít až dva vrhy ročně. Zvířata jsou plodná do 5-6 let.
Základním krmivem pro nutrie je zelené krmení a seno. V létě podáváme luční trávu, jetelotravní směsi, vojtěšku, zelenou kukuřici…, seno se podává hrubší. V zimě se krmí především krmná řepa, mrkev, vařené brambory a drcené seno. Celoročně podáváme větve listnatých a ovocných dřevin. Krmnou dávku doplníme šroty, podávat lze i celé zrniny. Příležitostně se podle možností přidávají i ostatní druhy zeleniny a ovoce. Krmení se podává dvakrát denně na více míst, aby se k němu dostala i slabší zvířata a mláďata.
Další fotografie
Lebka
