Ondatra Pižmová

Ondatra pižmová. Je savec z čeledi myšovitých, podčeledi hrabošovitých. Do Evropy byl zavlečen ze Severní Ameriky. Jedná se o vodního savce, který obývá řeky, jezera i rybníky na celém území České republiky, kromě nejvyšších pohoří.

Fotky tohoto savce na Google:

Vzhled

Tento u nás nepůvodní, až jeden a půl kilový, severoamerický hlodavec má nejen poměrně velké tělo (25 – 40 cm) ale pyšní se především dlouhým ocasem. Právě podle něj lze ondatru rozeznat od mnohem vzácnějšího bobra evropského. Jak už to často bývá s nepůvodními druhy, potom co byla na začátku minulého století dovezena do Dobříše, se velice rychle rozmnožila a zabrala místo již zmíněnému bobrovi.

Ondatra má ocas nápadně zploštělý, ale užší a delší (téměř jako je její tělo) než bobr. Ocas je pokryt pouze šupinkami. Ondatří velice hustá srst, která je mimochodem velice oblíbená v kožešnickém průmyslu, právě pro svoji hustotu a velice dobré izolační vlastnosti, je v horní části těla kaštanově hnědá. Ze spodu šedavá až nažloutlá. Ondatra je známým vodním živočichem. K tomu aby se mohla ve vodě dobře pohybovat jí slouží plovací blány a tuhé brvy, které má na zadních nohou.

Způsob života a potrava

Jak již bylo řečeno, ondatry žijí v bezprostřední blízkosti vodních toků s dostatkem porostů. V tomto prostředí si staví i svá obydlí. Žije v norách na břehu nebo v (až jeden metr vysokých) hradech – haldách s vchodem pod hladinou.Tato obydlí můžeme vidět plavat po hladině je to takový ondatří houseboat. Ondatry patří mezi výborné plavce a potápěče.

Aktivita v průběhu roku:
Celoroční.
V zimním období se většinou zdržuje v úkrytu.
Aktivita během dne:
Je aktivní především ráno, v podvečer a v noci. Přes den se většinou skrývá.
Žije poměrně skrytým životem, a proto je obtížné ji přímo pozorovat.
Její přítomnost v dané lokalitě poznáme především podle vyhryzaných cestiček v rákosu, podle hnízdních hradů nebo podle pižmovitého odéru, který vylučuje speciální žláza poblíž řitního otvoru a díky kterému dostala i své jméno.

Obývá v březích vyhrabané nory, které mohou dosahovat délky několik metrů, někdy i přes 10 m.
Nory tvoří složitý labyrint s množstvím úkrytů, východů, hnízdních komor a větracích chodeb, ale vždy minimálně jedna chodba slouží jako únikový východ směřující přímo pod vodu.
Pokud nevyhrabávají labyrint chodeb, budují v mělké stojaté vodě kupkovitý útvar, zvaný hrad.

Na rozdíl od bobřího hradu budují ondatry svůj hrad pouze z rákosu a jiných rostlin, ale nikdy nepoužívají větve a klacky. V blízkosti hradu se navíc nikdy nenacházejí ohlodané stromy, jako v případě bobrů.
Tato kupa rostlin dosahuje výšky až 1 m.
Uvnitř hradu je labyrint chodeb a hnízdních komor.
Hnízdní komora je vystlána suchými rostlinami.
Hrad má tu výhodu, že může především v zimním období za nedostatku potravy posloužit jako zásobárna potravy.

Ondatra je teritoriální živočich. Nejčastěji žije v párech nebo v malých rodinných skupinách, vzácně pak samotářsky.
Jejich těla i končetiny jsou dokonale přizpůsobeny životu ve vodě, a proto jsou vynikajícími plavci a potápěči.
Při plavání vyčnívá nad hladinu část hlavy a hřbetu.
Při potápění vydrží pod vodou 10 až 20 minut.

Rozmnožování

V době rozmnožování se můžeme dočkat i hlasových projevů tohoto zvířete. Stejně jako naprostá většina hlodavců má i ondatra několik vrhů ročně (3 – 4). Udává se, že v každém vrhu je 5 – 14 mláďat, která porodí po třítýdenní březosti.

Potíže

Při jejím zavlečení do Evropy se (stejně jako u nutrie říční (Myocastor coypus), rovněž zavlečené z Ameriky, tentokrát ale z Jižní) předpokládalo, že nenadálé rozšíření do volné přírody způsobí značné problémy. Tato obava se později nepotvrdila, a proto ondatra pižmová na většině míst Evropy (kromě Británie a Skandinávského poloostrova) v podstatě zdomácněla a stala se běžnou součástí našich mokřadních ekosystémů. Při přemnožení mohou však ondatry způsobit škody na hrázích.

Hrad 

Obydlí ( nora ) atd…

---