Vydra říční

Silně ohrožený druh

 

latinsky: Lutra lutra

řád: šelmy
čeleď: kunovití
potrava: hlavně ryby
délka života: Průměrná délka života se v přírodě pohybuje kolem 15 let. V zajetí se však dožívá až 18 let.
pohlavní dospělost: ?
doba rozmnožování: únor – červen

běžná velikost: 57-80 cm, 5-12 kg

Vydra říční. Je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Všeobecně je rozšířená v Evropě, Asii a severní Africe, kde ji můžeme spatřit poblíž stojatých i tekoucích vod, občas se dostane až do moře nebo oceánu, přičemž však požaduje pravidelný přístup k sladké vodě.

Fotky tohoto savce na: google.com

Vzhled

Vydra je velmi dobře přizpůsobena prostředí ve kterém žije. Její smyslové orgány (zrak, čich a sluch) jsou umístěny v jedné rovině, to jí pomůže zjistit co se děje nad hladinou, aniž by vystrčila velkou část hlavy. Tvar jejího těla ji předurčuje k tomu, že je výborný plavec. Při pohybu ve vodě ji pomáhá i hladká srst, blány mezi prsty a široký ocas, který slouží jako velmi dobré kormidlo. Jako jeden z mála živočichů trávících většinu času ve vodě nemá vydra velkou tukovou vrstvu, která by ji chránila před chladem. K tomu jí slouží její extrémě hustá srst o kterou vydra náležitě pečuje.

Rozšíření

Vydra se v České republice vyskytuje v jižních Čechách na Šumavě a na Českomoravské vrchovině. Můžeme jí potkat především u tekoucích vod, ale i rybníků. Na podzim se stěhuje k měnším tokům, které nezamrzají, ale poskytují dostatek potravy. Revír jedné vydry můře být až stokilometrový úsek řeky. Záleží na čistotě vody a na množství ryb a jiné potravy. Teritorium samce bývá zpravidla až jednou tak velké než samice. Může zahnovat část teritorií i několika samic.

Způsob života a potrava

Vydra je zvíře s převážně noční aktivitou. Tyto krásné šelmy jsou samotářské, ale velmi pohyblivé a hravé. Velmi si oblíbily klouzání po kluzkém břehu, či sněhu nebo ledu. V zajetí to je zaručený mazlíček chovatele. V některých situacích se chová jako kočka – je mazlivá, přítulná. Na rozdíl od kočky, která na vaší společnost musí mít náladu, vydra vaší pozornost vyžaduje neustále. V přírodě preferují samotářský způsob života.

Vydra se živí hlavně rybami. Nepohrdne ani rakem, žábou či vodním ptákem. Díky tomu, že má vydra ráda vodu se není se čemu divit. Ve vodě dokáže kořist vytrvale pronásledovat a tím ji udolá. Kořist si poté odnese někam na suché místečko v houští a zde kořist usmrtí a sní. Její denní příděl potravy může dosáhnout i 1 kg. Vydra často loví staré a nemocné jedince a tím eliminuje šíření různých nemocí.

Rozmnožování

Vydry nemají žádnou stanovenou dobu námluv. Uvnitř území jednoho samce žijí zpravidla dvě samice, které samec v době, kdy jsou připravené k páření střídavě navštěvuje. Vydří máma rodí ve své noře, kterou si vyhloubí v kořenech stromů, nebo zabere opuštěnou noru třeba po králíkovi. V jednom vrhu bývají zpravidla 2 až 3 po narození slepá máďata. V prvních týdnech života jsou mláďata plně závislá na mateřském mléku. Mláďata se začínají osamostatňovat kolem osmého až devátého měsíce života. I déle. Vydry patrně nemají mláďata každý rok.

Ochrana

Vydra je citlivá na čistotu vody. Velké znečišťování a nenávist rybářů a rybníkářů v minulém století mělo za příčinu její velký úbytek. V současné době patří podle naší legislativy mezi silně ohrožené druhy.

Nora

Info

 

1. Nory jsou umístěny u vody, pod kmeny stromu, v rákosí nebo jinak
2. Ve vodě se pohybuje rychle, chytí i nejrychlejší rybu
3. Miluje jízdu na hladkém ledu nebo strmých svazích, kde na jílu nebo sněhu jsou vidět charakteristické drážky
4. Odpočívají na břehu v prošlapané trávě
5. Přítomnost vydry lze pozorovat i zbytky potravy, nebo stolicí po hodování
6. Velikost stopy je obvykle 12 x 10 cm
7. Pohybuje se spravidla ze šikma v řadě 3 až 4 stop

Stopy

 

Škody


Rejsek obecný    Savci